Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek po jednání o možném vzniku koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. | foto: Dan Materna, MAFRA

Je to nejmenší zlo, řekl Zeman šéfovi lidovců o vládě s ČSSD a ANO

  • 227
Ještě než lidovci dorazili na první společné jednání s ČSSD a hnutí ANO o nové vládě, vypravil se předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek za prezidentem Milošem Zemanem do Lán. "Pan prezident se vyjádřil, že tato kombinace je tím nejmenším zlem," Bělobrádek řekl po jednání v Lánech.

"To není úplně optimistický závěr," glosoval Bělobrádkova slova předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Ale smál se při tom.

Sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL si ještě před tím, než se dohodnou na nové vládě, chtějí otestovat spolehlivost 111 hlasů, jimiž společně disponují v Poslanecké Sněmovně. Chtějí ve středu zvolit nového šéfa Sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD a místopředsedy Jaroslavu Jermanovou z ANO i Bělobrádka.

"Mělo by být zvoleno pětičlenné vedení Sněmovny," řekl Sobotka. O dvě další pozice místopředsedů se utkají kandidáti KSČM, TOP 09, ODS a Úsvitu přímé demokracie.

Trojice předsedů ke stavu vyjednávání:

Společně přidají také miliardy do zdravotnictví

Šéfové stran vznikající trojkoalice také po jednání ve Sněmovně, které trvalo dvě a půl hodiny, řekli, že podpoří všechna čtyři zákonná opatření, které Senátu navrhla vláda Jiřího Rusnoka. První společné jednání vyjednavačů ČSSD, hnutí ANO a lidovců se uskutečnilo poté, co nově zvolení poslanci měsíc po volbách složili slib.

"Co nás spojuje, je velmi skeptický pohled na to, jakým způsobem bude fungovat občanský zákoník v příštím roce," řekl Sobotka. I tak je podle něj třeba schválit zákony, které umožní, aby mohl začít platit od ledna příštího roku. Další dvě zákonná opatření se týkají zákona o veřejných zakázkách a navýšení plateb státu do zdravotnictví za státní pojištěnce, tedy za důchodce, děti či rodiče na mateřské o 4,7 miliardy korun za rok.

Strany změnily taktiku, o detailech jednání o programu mlčí

O detailech vyjednávání o programu vlády nechtěli lídři prakticky vůbec mluvit s tím, že zveřejní až celkovou dohodu, aby nebylo nic vytrháváno z kontextu.

"Chceme pokračovat ještě tento týden v jednání ve dvou s ČSSD, abychom dosáhli podstatně větší shody. Neznamená to, že bychom chtěli stavět KDU-ČSL před nějaký diktát," řekl Babiš.

Jeho Agrofert zároveň v pondělí oznámil další mediální akvizici - záměr koupit nejposlouchanější rádio Impuls (více zde). Agrofert nedávno získal také vydavatelství Mafra, do níž patří i iDNES.cz, MF Dnes, Lidové noviny či bezplatný deník Metro.

Mezi ČSSD a ANO byl zatím hlavní rozdíl v pohledu na daně, které chce sociální demokracie zvýšit jak firmám, tak lidem s nejvyššími příjmy, zatímco ANO mluví o šetření a úsporách. ČSSD a lidovce dělí názor na církevní restituce, do kterých se už podle KDU-ČSL nemá sahat.

Sociální demokraté se dohodla se zástupci církví jen na společné komisi, která se bude zabývat tím, jak by eventuálně církevní restituce šlo ještě pozměnit. Církve ale nyní nestojí o změnu smluv se státem, které jim garantují vydání majetku v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun rozloženou do třiceti let. Tuto částku ještě zvýší inflace.

Bělobrádek se vypravil na poradu se Zemanem

Ještě před schůzkou se Sobotkou a Babišem se Bělobrádek vypravil do Lán za prezidentem Milošem Zemanem. Na schůzce, která byla poměrně krátká - trvala jen okolo dvaceti minut - se Bělobrádek se Zemanem bavil o variantách složení vlády a také o možnosti podpory menšinovému kabinetu ze strany KDU-ČSL. "Ptal jsem se ho na to, jak vidí další postup," řekl Bělobrádek. A dostalo se mu právě odpovědi, že podle Zemana je trojkoalice ČSSD, ANO a lidovců tím nejmenším zlem.

Sociální demokracie chce hnutí ANO a křesťanským demokratům v nejbližších dnech předložit návrh koaliční smlouvy. Politici tvrdí, že se musí nejprve domluvit o programu, až pak je podle nich možné mluvit o křeslech. Už teď si ale Babišovo ANO vyjednalo, že pokud má mít ČSSD premiéra a šéfa Sněmovny, musí ANO získat post ministra financí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video