Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První fotka v dějinách vznikala osm hodin, přes sto let se skrývala na půdě

  12:05aktualizováno  12:05
Pohled z okna pracovny Josepha Nicèphora Nièpceho je první fotografií v dějinách. Snímek pořízený v roce 1826 na vrstvičku asfaltu se exponoval osm hodin. Prvenství francouzského vynálezce ale zůstávalo dlouhé roky tajemstvím; fotografie byla objevena v roce 1950 na půdě londýnského domu.

První snímek v dějinách fotografie: pohled z okna pracovny ve francouzské vesnici Saint-Loup-de-Varennec. (červen nebo červenec 1827) | foto: Nicéphore Niépce

SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Největší vášní Josepha Nicèphora Nièpceho byla věda. Jako syn královského výběrčího daní netrpěl hmotnou nouzí a mohl se tak v rodinném sídle Le Gras v Burgundsku naplno věnovat bádání v rozličných oblastech.


Se svým bratrem vynalezl prazvláštní jízdní kolo bez šlapek nebo spalovací motor poháněný spórami plavuní. Do historie se však zapsal pořízením první fotografie v dějinách.

Nièpce byl fascinován vynálezem litografie, metodou tisku z plochy. I zde ale byla předpokladem pro vznik obrazu aktivní ruka umělce. Nièpce nebyl výtvarně nadaný, a proto se rozhodl objevit samočinnou metodu zachycení skutečnosti, která by byla laciná, objektivistická, detailní a rychlá. Předpoklady pro nový vynález se samy nabízely: princip camery obscury byl známý přinejmenším od renesance, citlivost solí stříbra na světlo byla objevena už v roce 1727.

Kresba sluncem

Vynálezci po celé Evropě se snažili fyzikální a chemický princip zkombinovat. Problémem zůstávalo, jak získané obrazy ustálit, aby se na světle opět neztratily. Nièpce se jako světlocitlivou vrstvu rozhodl použít asfaltový derivát, který na světle tvrdne.

Camera obscura

Camera obscura ze 17. století

V latině znamená temná komora. Je to schránka s otvorem v jedné stěně, kterým prochází světlo z vnější scény a dopadá na protější stěnu. Se zmenšujícím se otvorem je promítaný obraz ostřejší, ale zároveň se snižuje jeho jas. Pozdější camery obscury používaly místo otvorů objektivy, umožňující větší průměr při zachování ostrosti obrazu.

zdroj: wikipedia

Svoji metodu si nejprve otestoval kopírováním litografií. Portrét papeže Pia VII. potřel olejem, průsvitný obrázek položil na skleněnou desku s vrstvičkou asfaltu a poté vystavil slunečnímu světlu. Po dvou hodinách asfalt na exponovaných místech ztvrdl, zatímco zastíněné plochy vynálezce rozpustil levandulovým olejem a terpentýnem.

Nièpce ale chtěl zachytit skutečnost a proto navázal na své pokusy s camerou obscurou. Svůj vlastnoručně vyrobený přístroj nahradil profesionálním modelem s bikonvexními čočkami.

Místo skleněných desek použil cínové, které odrážely více světla. V létě roku 1827 postavil přístroj do okna své pracovny, vložil cínovou desku pokrytou asfaltem a odklopil krytku.

Expozice trvala celých osm hodin. Niépce poté desku vyňal a omyl levandulovým olejem, který odstranil zastíněná místa. Francouz držel v ruce první fotografii v dějinách: pozitivní, zrcadlově převrácený obraz dvora jeho usedlosti Maison du Gras. Svůj vynález pojmenoval heliografie (kresba sluncem).

Neúspěšná cesta do Anglie

Na desce o rozměrech 16,5 krát 20,5 centimetrů můžeme vlevo rozeznat okenice otevřeného okna. Vpravo od něj vidíme patro domu a holubník, hrušeň, jejíž korunou prosvítá nebe, a zkosenou střechu stodoly. Za stodolou se skrývá pekárna a zcela vpravo je další křídlo domu. Dlouhá expozice způsobila, že na snímku slunce osvětluje obě protilehlé části domu. Dobře rozeznatelné je i pokřivení vertikálních linií způsobené objektivem.

Joseph Nicepor NiepceNièpce později odcestoval do Anglie za svým bratrem Claudem. Během svého pobytu předložil britské Royal Society svoji heliografii, kterou popsal jako "zachycení nasvícených obrázků v aparátu camera obscura jen s pomocí světla." Neuvedl ovšem přesný popis svých postupů a vědecká akademie jeho zprávu odmítla.

Zklamaný Nièpce se vrátil zpět do Francie, ale předtím všechny nákresy a vzorky heliografií odevzdal botanikovi Francisu Bauerovi, který dokázal jejich význam ocenit. Nièpce dále spolupracoval se svým krajanem Louisem Jacquesem Mandé Daguerrem na zlepšení fotografických metod, ale bez úspěchu. Zemřel v roce 1833 a Daguerre posléze dosáhl úspěchu s metodou nesoucí jeho jméno - daguerrotypie.

Objev na půdě

Nièpceho prvenství by zcela upadlo do zapomnění, nebýt historiků fotografie Alison a Helmuta Gernsheimových, kteří se vydali po stopách jeho heliografie. Bauer na rub snímku napsal poznámku: "První úspěšný pokus monsieura Nièpceho trvale zachytit obraz přírody." Po Bauerově smrti snímek putoval z ruky do ruky. Naposledy se objevil v roce 1898 v rámci výstavy fotografií v Londýně. Pak zmizel v propadlišti dějin.

Gernsheimovi v dubnu 1950 zveřejnili v londýnských novinách krátkou zprávu o hledané heliografii. Na jejich výzvu se ozval stařičký syn posledního majitele, který snímek spatřil naposledy před půl stoletím. Heliografie se skrývala na půdě rodinného domu mezi knihami a šatstvem jeho matky, která zemřela v roce 1917.

Niépceho heliografie je vystavená v texasé univerzitě v Austinu.

Na cínové desce však nebylo možné nic rozeznat a obraz nešlo ani reprodukovat. Heliografie proto putovala do laboratoří firmy Kodak, kde ji odborníci zrestaurovali. Gernsheimovi Nièpcemu vrátili jeho právoplatný titul prvního fotografa v dějinách, jeho snímek v roce 1973 věnovali texaské University of Austin.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Ilustrační snímek
Z německé přírody mizí létající hmyz, vědci varují před pohromou

Během posledních sedmadvaceti let zmizely z přírody až tři čtvrtiny létajícího hmyzu. Vyplývá to ze studie založené na výzkumech a statistických údajích...  celý článek

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.