Mozah bint Nasser al-Missned, prostřední ze tří žen emíra Hamída ibn Chálifa as-Sáního, se narodila před jednapadesáti lety v městečku al-Khawr, které leží necelých šedesát kilometrů severně od katarské metropole Dauhá. Tedy zřejmě před jednapadesáti lety.
O přesném datu narození katarské první dámy se ale může jen spekulovat, palác totiž zveřejnil pouze rok jejího narození 1959. A o věrohodnosti tohoto letopočtu by se také mohly vést debaty.
Dcera dlouholetého kritika svého budoucího tchána
Jedno je ale jisté, půvabná Mozah přišla na svět do rodiny významného intelektuála Nassera Abduláha al-Missneda, který se proslavil jako dlouholetý oponent a neústupný kritik jejího budoucího tchána - katarského emíra Chalífa bin Hamída bin Abduláha bin Jassíma bin Muhammeda al-Sáního.
Katarský šejk emír Hamíd bin Chalífa al-Sání a jeho manželka šejka Mozah Bint Nasser al Missned.
Starý al-Missned ale nebyl jediný, kdo se neztotožňoval s názory konzervativního emíra, jenž zemi vládl od roku 1972. I když Chalíf bin Hamíd byl paradoxně první, kdo v zemi nastartoval proces modernizace.
S emírem nesouhlasil ani jeho vlastní syn a následník trůnu Hamíd bin Chalíf al-Sání. V polovině devadesátých let využil otcovy cesty do Ženevy a uskutečnil převrat. Ten v bohatém státečku v jihozápadní části Perského zálivu proběhl pokojně a bez krveprolití. Sesazený panovník zůstal v exilu ve Francii a jeho tehdy třiačtyřicetiletý syn se ujal vlády.
V té době ho už osmnáct let provázela na cestě společným životem i Mozah. Vzali se, když jí bylo osmnáct a zrovna pomalu končila vysokoškolské studium. Pilná muslimka vystudovala na univerzitě v Kataru sociologii.
Reformátorka školství a zároveň matka sedmi dětí
Ale teprve po roce 1995, kdy se její muž dostal k moci, mohla matka sedmi dětí, pěti chlapců a dvou dívek, plně využít svého před lety nabytého vzdělání. Odmítla tradiční úděl manželek emírů, jejichž jedinou povinností je sem tam se objevit na oficiální fotografii panovníkovy rodiny a jinak se ukrývat za zdmi bohatě zdobeného paláce.
Naopak se rozhodla naplno vstoupit do veřejného života a ve vládě svého manžela převzít zodpovědnost za řadu sociálních projektů. Zaměřila se především na reformu školství a na vzdělávání arabských žen.
"Zásoby ropy jednoho dne dojdou a naší povinností je vytvořit pro budoucí generace kvalitní a propracovaný vzdělávací systém," nechala se slyšet Mozah, kterou před sedmi lety jmenovalo UNESCO zvláštní vyslankyní pro vzdělávání.
Tehdy také vždy elegantní Arabka, kterou jen málokdo překoná v umění efektně si uvázat turban z šátku, získala čestný doktorát z virginské univerzity. A později k němu přidala celou řadu dalších (mimo jiné z univerzit v Texasu a Londýně).
Ve své zemi se stala symbolem úspěšné ženy, která vyznává islám, a přesto si nehalí obličej závojem a svého manžela na veřejnosti občas chytí za ruku. "Pro mnoho lidí není jen první dámou. Je symbolem práva ženy pracovat a získat vzdělání," míní obyvatelé Kataru o ženě, která v emirátu zřídila pobočky řady amerických vysokých škol.
NESOUHLASIL S OTCEM, TAK HO SESADILHamíd bin Chalíf al-Sání se narodil v roce 1952. Studovat začal v Kataru, ale vzdělání dokončil v roce 1971 na vojenské akademii ve Velké Británii. Ve vlasti se stal šéfem ozbrojených sil, přičemž se zaměřil hlavně na modernizaci katarské armády.
V devadesátých letech začal dohlížet nad zpracováním ropy a zemního plynu v zemi. Právě z jejich těžby se do státní kasy sype nejvíc peněz (55 procent HDP). Odhaduje se, že Katar má ropné a plynné zásoby ještě na dalších sto až sto padesát let. Při nekrvavém puči v roce 1995 sesadil svého otce, jenž se rekreoval v Ženevě. Je považovaný za jednoho z nejpokrokovějších lídrů v Perském zálivu. Loni se kupříkladu v New Yorku setkal s tehdejší izraelskou šéfkou diplomacie Cipi Livniovou, což byl z hlediska muslimských antipatií k židovskému státu významný a bedlivě sledovaný krok. V minulých letech se panovník, jehož rod v Kataru vládne od první poloviny 19. století, zúčastnil celé řady mezinárodních setkání a fór, z nichž některá také hostil ve své zemi. Zdroj: wikipedia.org |
V roce 1977 ho otec a katarský emír vybral jako svého nástupce a svěřil mu post ministra obrany. V osmdesátých letech k tomu přidal funkci v Nejvyšší radě pro plánování, které má na starosti ekonomickou a sociální agendu.
