Azam al-Sadat Farahiová se svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem

Azam al-Sadat Farahiová se svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem | foto: Profimedia.cz

První dáma Íránu: postava v závoji, která teprve loni prozradila své jméno

  • 130
Její tvář vždy halí muslimský šátek a jméno zůstávalo roky utajené. Novináři ji proto označovali pouze jako paní Ahmadínežádovou. První dáma Íránu o sobě dala více vědět teprve loni - dopisem manželce egyptského prezidenta, kterou žádala o pomoc Palestincům v Gaze. Na podzim také promluvila na summitu o hladu v Římě. Tajemná ale zůstává.

Azam al-Sadat Farahiová - tak to je jméno manželky kontroverzního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Že je ve středu Evropy naprosto neznámé? Není se co divit. První dáma Íránu zůstávala dlouhá léta "fantomem" i pro samotné Íránce.

Svět se přitom o ni začal zajímat už v roce 2005, kdy nastoupil Mahmúd Ahmadínežád do prezidentského úřadu. Leč marně. Její tvář vždy skrýval pečlivě uvázaný muslimský šátek čádor a před objektivy fotografů či kamerami se objevovala zřídka. Její identita byla neznámou a média hovořila o první dámě Íránu pouze jako o paní Ahmadínežádové.

Azam al-Sadat Farahi sktytá za svým manželem Mahmúdem Ahmadínežádem.Změna přišla loni v lednu - svět poznal Azam al-Sadat Farahiovou. Stalo se tak díky dopisu, který oficiálně poslala Suzanne Mubarakové, manželce egyptského prezidenta.

V psaní ji žádala, aby využila vlivu na svého chotě a on otevřel hranice pro humanitární pomoc, které se nedostávalo Palestincům v době ozbrojeného konfliktu s Izraelem. "Mohla byste požádat vašeho manžela a jeho administrativu, aby zabránili zhoršování humanitární katastrofy otevřením cesty pro pomoc Palestincům," uvedla podle internetových stránek Rádia svobodná Evropa ve svém dopise.

Zastánkyně Palestinců v Gaze

Za obyvatele palestinského území "bojovala" i na podzimním summitu o hladu v Římě - respektive na schůzi prvních dam, kterou organizovala právě Mubaraková. Projev Farahiové vzbudil zájem světových médií už proto, že to bylo vůbec poprvé, co první dáma Íránu veřejně promluvila.

Co řekla v Římě

Hlavním viníkem chudoby ve světě je podle ní kapitalismus. Připomněla utrpení palestinských žen a dětí v Gaze a vyzvala k ukončení jejich útlaku.

Zaujala také svými slovy. Za hlavní příčinu chudoby ve světě označila kapitalismus. "Merkantilistická politika využívání zdrojů a politika zaměstnanosti a vyzbrojování jsou zodpovědné za úděl chudoby velké části populace světa a zejména žen," pronesla podle deníku Corriere della Sera před manželkami světových politiků.

Jako příklad správné cesty uvedla svou zemi a rozdala přítomným knihu nazvanou Bezpečí a etika íránské rodiny. Naopak jasným příkladem "života v nedostatku" je podle ní pásmo Gazy. "Očekáváme okamžité ukončení tohoto obrovského útlaku. Žádám paní Mubarakovou, aby tento problém sledovala a dále a po celém světě mluvila o našem setkání a o ženách a dětech utlačovaných v Gaze".

Time: Je to šetrná dáma

Azam al-Sadat Farahi, manželka íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.Přestože svět loni alespoň zjistil, kdo vlastně stojí po boku íránského prezidenta, i nadále panují kolem první dámy Íránu mnohá tajemství.

Prakticky nemožné je třeba zjistit, kolik jí je let a kde se s Mahmúdem Ahmadínežádem seznámila. Na oficiálních stránkách prezidenta se lze v angličtině dočíst o soukromí konzervativního politika pouze následující: Doktor Ahmadínežád je ženatý a má tři děti - dva syny a dceru.

Podle listu Haarec vystudovala Farahiová inženýrství a vyučovala na univerzitě. Poté, co se její manžel stal prezidentem, kantorskou profesi opustila. Prestižní Magazine Time ji před čtyřmi lety označil jako velmi šetrnou ženu. Když se prezidentský pár ocitl v roce 2006 v New Yorku, první dáma si prý sebou přivezla íránské datle, aby ušetřila za jídlo.

Mahmúd Ahmadínežád a Írán

Čtyřiapadesátiletý Mahmúd Ahmadínežád, který je prezidentem Íránu od roku 2005, patří mezi nejkontroverznější světové lídry - při různých příležitostech opakovaně popírá holokaust a netají se nenávistí vůči Izraeli.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.Jaderný program jeho země děsí celý Západ, který se obává, že jde Íránu o vývoj jaderné bomby. Teherán od svých snah ovšem ustoupit nehodlá, jádro chce prý pouze pro mírové účely.

Ahmadínežád svůj post v loňských prezidentských volbách obhájil, opozice hlasování ale okamžitě zpochybnila a zorganizovala masové protesty. Bezpečnostní složky proti nim po několika dnech brutálně zakročily a při střetech zemřely desítky lidí. Tisíce skončily ve vězení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video