Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První čínská letadlová loď vyplula z doku, mění rozložení sil v Pacifiku

  14:57aktualizováno  14:57
Peking stroze oznámil, že jeho první letadlová loď vyplula k testovací plavbě na širém moři. Svým rivalům ve východní Asii i Washingtonu tím Čína jasně vzkázala, že hodlá své zájmy v Pacifiku hájit i za cenu použití síly.

Když letadlová loď ve středu ráno vyplouvala z přístavu Ta-lien na první spanilou jízdu, ozvaly se tři oslavné salvy, které pak plavidlo doprovodilo sirénami. Se zvukovou kulisou loď poprvé rozčísla vlny a vyplula na krátkou plavbu.

Podle čínských médií by měla trvat maximálně pár týdnů a inženýři při ní otestují navigační schopnosti plavidla a také jeho motory. Pak loď opět zamíří do doků k dalším zkouškám. Odborníci by měli namontovat i další vybavení.

Loď totiž podle deníku The Times zatím nemá zařízení na zpomalování přistávajících letadel, a mohou tak na ní zatím přistávat jen vrtulníky. Podle analytiků jsou problémy i s výcvikem pilotů, kteří zatím zkouší přistávání na souši.

Loď je jen pro výcvik, tvrdí Čína

Peking obavy z letadlové lodi, kterou deset let tajně přestavoval z vyřazené sovětské válečné lodi, sám tlumí s tím, že bude sloužit pouze k výzkumu a výcviku. Do roku 2015 by totiž říše středu ráda spustila na vodu tři vlastní lodě.

Jak přišla Čína k vojenské lodi

První čínský plující letadlový přístav Číňané zbudovali z vysloužilé letadlové lodi Varjag, která měla sloužit sovětské armádě. Její stavba začala už v 80. letech, ale před dvaceti lety ambiciózní plán zastavil rozpad Sovětského svazu. Rezavějící skořápka lodi od té doby chátrala v ukrajinských docích až do roku 1998, kdy ji koupila čínská firma blízká armádě. Tehdy však Peking tvrdil, že plavidlo přestaví v hráčském ráji Macau na plující kasino.

Jenže podobnými tvrzeními se okolní země, které mají s Čínou ostré spory o námořní hranice, nenechávají ukonejšit a s obavami hledí k prvním testům. Obezřetně sleduje premiéru letadlové lodi i Washington, který má od druhé světové války v Pacifiku jasnou převahu.

Neprůhledné čínské výdaje na armádu v kombinaci s mohutnými investicemi do ponorek, neviditelných letounů s balistickými střelami přezdívanými "zabiják letadlových lodí" s dostřelem 1 500 kilometrů dávají tušit, že by Čína zaběhnutými pořádky ráda pohla.

Moderními zbraněmi bude podle odborníků moci ohrozit americké vojenské lodi i základny v Pacifiku. A to i přesto, že vojensky zaostává za USA nejméně o dvacet let. Spuštění letadlové lodi Varjag, kterou ještě Číňané ani nepřekřtili, je tak prvním důkazem čínských vojenských ambicí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.