Lidé v Terstu, městě románském i balkánském, v minulém století patřícím rakouskému mocnářství, si ještě nezvykli ani na kolesové parníky, a už mají před sebou další podivnost: loďku, která dýmá jako parník, ale nemá kolesa. Vyplouvá 4. srpna 1829 , jmenuje se Civetta (italsky sůvička), měří 19 metrů a i se 40 lidmi na palubě dosahuje rychlosti asi dvakrát větší než hbitý chodec - 11 kilometrů za hodinu. Pohání ji - pravděpodobně jako první paroloď na světě lodní šroub, přesněji vrtule. Je šikovně umístěná na zádi, takže tlačí, ne táhne.
Doba však dosud nedozrála, technicky ani společensky. Napřed se musí znemožnit kolesa. Porucha na špatně provedeném parním stroji (bouchlo potrubí) se stane záminkou k zákazu všech dalších zkoušek "z bezpečnostních důvodů". Sponzor Civetty, obchodník Ottavio Fontana, ztratí pouze zájem, její konstruktér, chrudimský rodák, vystudovaný dělostřelec, nyní císařský lesník Josef Ressel, všechno. A tak chvíle mající po létech ústrků a odříkání přinést konečně triumf mění se v okamžik definitivní prohry, která se potáhne až do konce Resselova života v roce 1857, neboť vynález mu ukradne jeden podnikavý Angličan. Dnes už se ale bezpečně ví, že lodní šroub jako první vynalezl a na záď lodi umístil Čech - Josef Ressel. Jeho výrok vystihuje vše: "V Rakousku jde všechno ztěžka, když se přijde s novotou a bez peněz."
Účinek acetylsalicylové kyseliny, ASK (obsažené například v aspirinu a acylpyrinu) na lidský organismus se detailně studuje už sto let. Po jejím dávno známém protizánětlivém, protibolestivém a protihorečkovém účinku i nedávno zveřejněné skutečnosti, že ASK snižuje riziko kardiovaskulárních chorob a rakoviny konečníku a tlustého střeva, přicházejí v srpnu 1994 výzkumníci Yaleské univerzity v USA s objevem, že ASK zmenšuje transkripční faktor (tedy v podstatě reprodukci) pro určité viry, mimo jiné pro HIV-1.
3. srpna 1804 přistává v Bordeaux korveta Pizarro s Alexandrem Humboldtem na palubě. Během pětileté cesty po Latinské Americe (dosud zcela uzavřené nepyrenejským cizincům, čili s obrovským rizikem "zmizení") tento nejslavnější přírodovědec doby vystoupil na tehdy nejvyšší známou horu světa Chimborazo snad až do výšky 5877 metrů (433 metry pod vrchol), což byl tehdy výškový rekord ("dýchalo se špatně, krvácely dásně a rty"). O "latinskoamerické" cestě Humboldt napíše 30 svazků, které budou tak vzácné, že ani sám autor si nedovolí nechat výtisk. Kromě poznatků vedoucích ke vzniku oboru fytogeografie jeho tamní zážitky s otroctvím a brutálním šířením křesťanství jen utvrdí Humboldtovy myšlenky humanismu.
6. srpna 1979 umírá v Mnichově Feodor Lynen (narozen 1911). Především jeho zásluhou - bylo to roku 1964 díky Nobelově ceně za fyziologii a medicínu - se svět dozvěděl o vlivu živočišných tuků, zejména jejich složky cholesterolu, na aterosklerózu. Dnes je obsah cholesterolu v krvi jedním z nejsledovanějších ukazatelů stavu lidského zdraví a obsah cholesterolu v potravinách stále více jedním z kritérií jejich prodejnosti.
Doba však dosud nedozrála, technicky ani společensky. Napřed se musí znemožnit kolesa. Porucha na špatně provedeném parním stroji (bouchlo potrubí) se stane záminkou k zákazu všech dalších zkoušek "z bezpečnostních důvodů". Sponzor Civetty, obchodník Ottavio Fontana, ztratí pouze zájem, její konstruktér, chrudimský rodák, vystudovaný dělostřelec, nyní císařský lesník Josef Ressel, všechno. A tak chvíle mající po létech ústrků a odříkání přinést konečně triumf mění se v okamžik definitivní prohry, která se potáhne až do konce Resselova života v roce 1857, neboť vynález mu ukradne jeden podnikavý Angličan. Dnes už se ale bezpečně ví, že lodní šroub jako první vynalezl a na záď lodi umístil Čech - Josef Ressel. Jeho výrok vystihuje vše: "V Rakousku jde všechno ztěžka, když se přijde s novotou a bez peněz."
Účinek acetylsalicylové kyseliny, ASK (obsažené například v aspirinu a acylpyrinu) na lidský organismus se detailně studuje už sto let. Po jejím dávno známém protizánětlivém, protibolestivém a protihorečkovém účinku i nedávno zveřejněné skutečnosti, že ASK snižuje riziko kardiovaskulárních chorob a rakoviny konečníku a tlustého střeva, přicházejí v srpnu 1994 výzkumníci Yaleské univerzity v USA s objevem, že ASK zmenšuje transkripční faktor (tedy v podstatě reprodukci) pro určité viry, mimo jiné pro HIV-1.
3. srpna 1804 přistává v Bordeaux korveta Pizarro s Alexandrem Humboldtem na palubě. Během pětileté cesty po Latinské Americe (dosud zcela uzavřené nepyrenejským cizincům, čili s obrovským rizikem "zmizení") tento nejslavnější přírodovědec doby vystoupil na tehdy nejvyšší známou horu světa Chimborazo snad až do výšky 5877 metrů (433 metry pod vrchol), což byl tehdy výškový rekord ("dýchalo se špatně, krvácely dásně a rty"). O "latinskoamerické" cestě Humboldt napíše 30 svazků, které budou tak vzácné, že ani sám autor si nedovolí nechat výtisk. Kromě poznatků vedoucích ke vzniku oboru fytogeografie jeho tamní zážitky s otroctvím a brutálním šířením křesťanství jen utvrdí Humboldtovy myšlenky humanismu.
6. srpna 1979 umírá v Mnichově Feodor Lynen (narozen 1911). Především jeho zásluhou - bylo to roku 1964 díky Nobelově ceně za fyziologii a medicínu - se svět dozvěděl o vlivu živočišných tuků, zejména jejich složky cholesterolu, na aterosklerózu. Dnes je obsah cholesterolu v krvi jedním z nejsledovanějších ukazatelů stavu lidského zdraví a obsah cholesterolu v potravinách stále více jedním z kritérií jejich prodejnosti.
