Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První Američan ve vesmíru se tam po 36 letech vrací

aktualizováno 
- Devítidenní let Johna Glenna v raketoplánu, který se uskuteční na přelomu října a listopadu, má přinést nové lékařské poznatky nejen pro objasnění procesu stárnutí, ale i pro dlouhodobé kosmické lety. Mnohé fyziologické procesy se totiž zdají být v obou případech shodné nebo aspoň přibližné.

Válečný pilot Glenn startoval začátkem roku 1962 jako první Američan do vesmíru. Později vstoupil na politickou dráhu a po čtyři volební období působil jako senátor. Přitom mezi domovským státem Ohio a Washingtonem stále pilotuje vlastní malé letadlo.
Tento dvojnásobný dědeček, který v létě oslavil 77. narozeniny, tedy patří mezi malý okruh lidí, o jejichž zdravotním stavu mají lékaři podrobné a dlouhodobé záznamy, v tomto případě za 42 let.

NETYPICKÉ PŘÍLIŠ DOBRÉ ZDRAVÍ
Když NASA začátkem roku oznámila, že souhlasí s Glennovou nominací k letu, zdůraznil senátorův mluvčí jeho vynikající zdravotní stav. Glenn denně cvičí, vzpírá, pilotuje dvoumotorový Beechcraft Baron a předloni dokonce vytvořil s tímto strojem rychlostní rekord.
Než Glenn požádal o návrat mezi astronauty, nechal se vyšetřit v Námořním zdravotním středisku v Bethesdě. Mimo jiné prošel koronární angiografií. Tímto testem, kterým se zjišťuje ucpání cév vedoucí k infarktu srdce, prošel senátor bezvadně.
Avšak ředitel Ústavu pro výzkum vesmíru Univerzity George Washingtona John Logsdon upozornil, že Glennova dobrá fyzická kondice nemusí odpovídat stavu běžnému jeho věku. "Je totiž tak zdravý, že nepředstavuje typického seniora naší doby."

INSPIRUJÍCÍ VÝSLEDKY?
NASA, Národní ústav pro výzkum stárnutí a některé další instituty připravily sérii pokusů, kterým se má Glenn na palubě raketoplánu podrobit. Mezi ně patří měření ztráty hmoty kostí a svalů, abnormality srdečního rytmu, potíže se spánkem a denním rytmem, působení na rovnováhu, hormonální výkyvy a snížení imunologické obrany.
Ochabnutí svalů postihuje během kosmických letů všechny lidi. Třebaže jejich organismus rychle vytváří bílkoviny, jejich ztráty jsou mnohem větší. Následkem toho se zmenšuje svalová hmota. Obdobný proces probíhá u starších lidí - přísun bílkovin se snižuje.
Glenn proto bude testovat hypotézu, která tvrdí, že větší ztráty bílkovin ve vesmíru navozují zvýšenou produkci stresových hormonů. Arny Fernando z lékařské fakulty Texaské univerzity v Galvestonu, který tento výzkum vede, připravil pro astronauta dva druhy aminokyselin a plynovým hmotovým spektrometrem se má zjišťovat jejich efekt.
S přibývajícím věkem se také u některých lidí snižuje množství tukové tkáně. To zřejmě souvisí s typem jejich látkové výměny. I na to připravili američtí specialisté experiment. Glenn polkne preparát s jedním druhem aminokyselin a druhý typ dostane injekčně. Potom začnou rentgenem hledat změny na těch částech organismu, kde není tuk přítomen. Vzhledem k tomu, že aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin, chtějí zjistit vztahy mezi hormonálními hladinami, poklesem množství bílkovin a objemu svalové hmoty.
Zkušenost 58 astronautů z devíti posádek raketoplánů ukazuje, že většina z nich trpěla za letu poruchami spánku. Navíc spali méně než šest hodin, zatímco na Zemi v průměru skoro osm hodin. Na stejné obtíže si stěžují rovněž starší lidé.
Čtyři večery dostane Glenn pilulky s melatoninem anebo s placebem (preparát bez jakéhokoliv účinku). Melatonin by měl přispět ke klidnějšímu spánku, aniž by vyvolával nepříznivé vedlejší efekty. Astronaut by měl také polknout kapsli s miniaturním teploměrem na měření vnitřní teploty těla, která nejlépe charakterizuje biologické rytmy. Snímače na Glennově hlavě, hrudi a zápěstí zaznamenají během spánku jeho mozkovou aktivitu, dýchání a pohyby.
Je samozřejmé, že údaje získané od jediného dobrovolníka, případně porovnávané s ostatními šesti astronauty, nemohou být ještě směrodatné. Ovšem Glennovy výsledky by aspoň mohly vědce inspirovat. David Dinges, odborník na studium spánku z Pensylvánské univerzity, upozorňuje, že i když se nepodaří získat jednoznačné závěry, mohou pokusy u tohoto seniora naznačit dosud neznámé zvláštnosti.

NEJTĚŽŠÍ PONÁVRATOVÁ ADAPTACE?
Vědci doufají, že zjistí nějaké nové poznatky, které se budou týkat prevence zhroucení kostí, svalů a srdečněcévního systému u starých lidí na Zemi. "My už umíme mnohem víc, než prostě popisovat jevy ve vysokém věku," říká Robert Butler, ředitel Střediska pro výzkum dlouhověkosti v New Yorku. "Ale jestliže nám Glennův let nabídne nějaké nové hypotézy a pohledy, mohli bychom se dostat blíže na stopu podstaty těchto procesů."
Během letu budou lékaři u všech členů posádky jako obvykle sledovat základní fyziologické funkce a zjišťovat změny na kostech, svalech a kardiovaskulárním systému. Kromě toho chtějí zjišťovat vliv kosmického letu na snižování imunologické odolnosti organismu proti infekcím a na úroveň vestibulárního aparátu, který zajišťuje rovnováhu. Jako obvykle budou sbírat vzorky krve, moči a výkalů. Vzhledem k tomu, že mezi Glennem a ostatními členy posádky jsou tři až čtyři desetiletí věkového odstupu, bude zajímavé určit u nich rozdíly mezi reakcemi organismu na stav beztíže a na další podmínky kosmického letu.
Avšak Kenneth Baldwin, který je profesorem fyziologie na Kalifornské univerzitě v Irvinu, se obává, že pro Glenna může být nejobtížnější nikoliv samotný let, nýbrž ponávratová adaptace. Starší srdce se může hůře přizpůsobovat pozemské přitažlivosti než srdce mladších lidí, což by mohlo nepříznivě působit na Glennův stabilně dobrý tlak krve.
Butler a Baldwin současně připouštějí, že Glennův návrat může být i naopak hladší. Jeho organismus je během dlouhého života mnohem trénovanější než organismy jeho mladších kolegů. "Může nás ještě hodně překvapit," míní Butler.

John Glenn se připravuje na svůj první kosmický let v roce 1962.

Glenn má také lékařům pomoci rozluštit problémy stárnutí.

John Glenn těsně před tréninkem v tryskové stíhačce.

John Glenn a jeho kolegové astronauti.

John Glenn při tréninku v tryskové stíhačce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)
Kvóty na migranty končí, ukázal summit EU. Nové bez nás nebudou

Povinné kvóty na přerozdělování migrantů skončily. Vyplývá to ze závěrů posledního summitu Evropské komise. Donald Tusk dokonce prohlásil, že kvóty nemají...  celý článek

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.