Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První Američan byl možná z Evropy

  20:51aktualizováno  20:51
Seznam uchazečů o titul objevitele Ameriky je dlouhý - Islanďan Leif Erikson trumfuje Kolumba, jejich nárok se snaží přebít irský mnich Brendan a do sporu zasahují i Římané, Féničané, Kréťané a Sumeřané. Všichni ale budou muset uctivě smeknout, pokud se potvrdí, že první Evropan dorazil do Ameriky nejpozději před 15 000 lety.
"Kdybychom něco takového řekli jen před pár roky, vyhodili by nás z posluchárny," přiznává s úsměvem Dennis Stanford, paleoantropolog z ústavu Smithsonian, obřího muzejního centra ve Washingtonu.
"Evropská" hypotéza byla zpočátku východiskem z nouze, reakcí na nedostatek důkazů o pravěkém spojení mezi Amerikou a Sibiří. Odsud měli předci dnešních Indiánů přijít podle dosavadní teorie, kterou poprvé navrhl vědec českého původu Aleš Hrdlička. "Ukazuje se však, že Sibiř nemá s nejstarší americkou kulturou, zvanou clovis, nic společného," říká Stanford. Problémem nejsou jen nalezené pozůstatky cloviských koster, které nesou kavkazské rysy. Lidé kavkazského typu se už v pravěku rozšířili od Evropy až po Japonsko. Obtíže vyvolávají spíše nalezené kamenné a kostěné nástroje, které se nepodobají ničemu, co se v té době používalo na Sibiři. Zato se u nich najdou až překvapivé shody s výtvory solutréenu, archeologické kultury, která před 16 až 22 tisíci lety rozkvétala na březích Biskajského zálivu, ve Španělsku a ve Francii. Kdo však tvrdí něco takového, říká také, že první člověk přišel do Ameriky přes Atlantik. Projít celý Starý svět, od Španělska až k Beringově úžině, uchovat si svou kulturu a přitom nikde nezanechat stopy - to je skoro vyloučené.

Vodácké zkušenosti

Indiáni a daleké plavby? To se zatím moc vážně nebralo. Ale pro Stanforda je dokladem vodáckých zkušeností dávného cloviského lidu i úlomek kamene, který drží v ruce. "Podívejte se na něj, na ty barvy. Byl štípán tak, aby tu červenou dostali na špičku. A tady je výrazný bílý pruh podél celé střední části. Hráli si tedy s barvami. T i hoši museli pro takový materiál putovat 300 kilometrů. Přitom jen osmdesát kilometrů od domova měli skvělý rohovec," vykládá nad cloviským hrotem. "Zejména na východním pobřeží USA přesouvali obrovské množství kamene podél říčních údolí. Nejsnazší vysvětlení je, že to vozili po řece lodí. Proto si myslím, že plavba hrála velkou roli při osídlení Nového světa." Pravda, mezi říční a oceánskou plavbou je jistý rozdíl. Jenže pravěcí lidé ovládali obojí. Nejpozději před 40 000 a možná už před 100 000 lety tak osídlili Austrálii, kam se nemohli dostat jinak než po moři. Obyvatelé Japonska si zase už před 28 000 lety dováželi pazourek z ostrovů daleko v Tichomoří a řada středomořských ostrovů byla osídlena nejpozději před 14 000 lety. Dávní Evropané navíc nemuseli plout přímo přes oceán, jak to udělal před pěti stoletími Kolumbus. Do konce poslední doby ledové pokrývaly ledovce celou Británii a Irsko a sahaly hluboko na jih pod Island a Grónsko. Lidé mohli putovat podél tohoto "pobřeží", ne naráz, ale po menších skocích - nebyli tedy tolik závislí na rozmarech širého oceánu.

Genetické hodiny

Nějak se dávní Evropané do Ameriky dostat museli. Jak zjistil americký genetik Michael Brown, v DNA amerických Indiánů se objevuje nezvyklý rys - haploskupina X, která se nevyskytuje u Asiatů, zato ji lze najít u Evropanů. "Zdá se, že jedna linie domorodého obyvatelstva má své kořeny v Evropě," napsal genetik Theodore C. Schurr v časopisu Discovering Archeology. Schurr ale odmítá myšlenku, že Indiáni jsou jen dávní Evropané: "Haploskupiny v DNA dnešních domorodých Američanů sem dorazily v několika vlnách lidských migrací, a ty měly svůj původ v různých oblastech světa." Genetické hodiny podle něj ukazují, že k původnímu stěhování do Ameriky došlo někdy před 20 až 40 tisíci lety a poté následovaly ještě další tři až čtyři vlny. On i další experti tak vytvářejí obraz, který připomíná nedávnou minulost, kdy Amerika a zejména Spojené státy přijímaly vlivy a přistěhovalce ze všech částí světa. Ať je tento obraz pravdivý či ne, ukazuje, že evropské prvenství v Americe se bude muset ještě dlouho a těžce prokazovat - pokud se vůbec kdy prokáže.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.