Psycholožka Iva Moravcová

Psycholožka Iva Moravcová | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Prvňák potřebuje hlavně zázemí, radí psycholožka

  • 7
V pondělí ráno si skoro sto tisíc dětí sbalilo tašku, kytku pro paní učitelku a hurá do školy. Poprvé. Jak dítě zbavit stresu ze školy? Co mu říci, když druhý den už do školy nechce jít? Jak mu zorganizovat odpoledne? Hlavně si na dítě udělejte čas, radí psycholožka Iva Moravcová.

Jsou pro děti první dny ve škole mimořádnou událostí?
Příchod do školy je zátěžové období pro prvňáka i rodiče. Někdy jsou navíc děti předem zbytečně stresované. Jdou do nového, neznámého kolektivu. Často slyší od starších sourozenců, ale i od rodičů: "však uvidíš, ve škole tě to odnaučí“ nebo "ve škole budeš muset jinak poslouchat“.

Mohou si z toho vyvodit závěr, že to nebude lehké období. Přirozeně se netěší, obávají se, jak vše zvládnou. Často ani neumějí popsat, z čeho mají strach, co jim nepůjde. Lépe jsou na školu psychicky připravené děti, které navštěvovaly školku s předškolní přípravou nebo zájmový kroužek, a proto jsou navyklé na určitý systém a pořádek.

Většina prvňáků se do školy těší, ale některé to rychle přejde, protože jim starší sourozenci říkají, že škola není k ničemu. Jak je motivovat?
Rodiče by měli na praktickém příkladu ze života ukazovat dítěti, proč je dobré se učit a chodit do školy. Například na zastávce autobusu mu vysvětlit, že díky čtení a rozlišování číslic se teď mohou dozvědět, kdy přijede autobus. Nebo si v restauraci vybrat z jídelního lístku a podobně.

Jak prvňáčka zbavit stresu, který vstup do školy doprovází?
Především je dobré, když si na myšlenku školy dítě postupně zvyká. Třeba nákupy školních potřeb by měli rodiče absolvovat s potomky společně. Tím, že si děti samy vybírají pomůcky, začínají se sžívat se školou, zvykají si na to, že tam budou chodit.

Ke zmírnění obav z nového prostředí pomáhá celková atmosféra v rodině. O škole a o tom, co tam na dítě čeká, by se mělo doma mluvit. Je dobré, když rodiče zavzpomínají, jaké to bylo, když šli do školy oni. Děti rády slyší veselé příběhy z dětství rodičů i to, že i oni dostávali špatné známky. Mohou také na příkladu přátelství, které se táhne už od školy, ukázat, že si ve škole může každý najít kamarády na celý život.

A jak zmírnit obavy školáků, že jim třeba čtení nebo psaní nepůjde?
Určitě ne tak, že budou rodiče předem dítě nutit psát či číst, pokud samo od sebe nechce. Takové to "pojď si to zkusit, ostatní to už určitě budou umět“, není správné. Právě naopak, děti, které všechno umějí, pak nedávají pozor, škola je nezaujme a mají později problémy.

Co doporučíte rodičům, jejichž dítě začne po pár dnech říkat, že už do školy nepůjde...
Je nutné s dítětem v klidu probrat, proč se mu do školy nechce. Mluvit s ním o škole, pozorovat ho, jak se chová, než tam jde, vyptávat se na jídelnu, spolužáky ve třídě a v družině.

Pokud se začnou u školáka objevovat nevolnosti, špatné spaní, pomočování, opakovaný pláč či má panický strach ze školy, a tyto příznaky trvají delší dobu, je vhodné kontaktovat učitele a družinářku. Promluvit s nimi, zda není problém ve spolužácích, v komunikaci, zda dítě není bezradné ve velkém prostoru školy a podobně.

Pamatuji si případ, že prvňáka stresovala školní jídelna - nemohl unést tác s polévkou a jídlem. Do měsíce od počátku školy by se dítě mělo na nové prostředí adaptovat. Když se to nedaří, je čas vyhledat odbornou pomoc dětského psychologa.

Přijdou první špatné známky. Jak na ně vhodně reagovat, zvlášť když třeba spolužáci dostávají stále jedničky?
Nejdůležitější je dítě uklidnit, že se nic hrozného neděje. Pokusit se zjistit příčinu neúspěchu, nedávat najevo rozladěnost, nezlobit se na ně. Zamyslet se nad tím, zda je příprava prvňáka do školy v pořádku, zda má na ni dost času a zároveň také přiměřeně odpočívá. Problém může být v tom, že si dítě hůře zvyká na školní rytmus, dělá mu potíže pochopit zadávaný úkol, někdy může být rušivým elementem spolužák, vedle kterého sedí.

Má si školák udělat úkoly, hned jak dorazí domů, nebo až si pohraje či se nasvačí?
Obecně platí, že po duševní námaze má následovat pauza. Po obědě je útlum, takže žádné aktivity, jako je třeba učení se cizím jazykům, nemají cenu. Dítě by se mělo protáhnout, odpočinout si, ale na druhou stranu není ani dobré, když je rodič hned po škole veze na hodně náročný trénink. Větší fyzické vypětí by mělo mít dítě tehdy, kdy ho čeká druhý den ve škole méně náročný program.

Rodič by měl dítě koučovat, ale ne ho zcela dirigovat a nařizovat mu, kdy si má dělat úkoly. Ale musí fungovat domluva, do kdy budou úkoly hotovy. U prvňáka je dobré zpočátku sedět, kdyby potřeboval poradit. Nesmí to však vypadat tak, že dítě sedí a rodiče vybalí tašku, připraví za ně penál a málem napíšou úkol sami.

Jak dlouho by měl být prvňák v družině, aby to pro něj nebyla naráz spolu se školou příliš velká zátěž?
Záleží na tom, zda dítě chodilo do školky, nebo ne. Pokud ano, může být v družině delší dobu, jestliže tam nechodilo a je to teď pro ně nová zátěžová situace, mělo by si na družinu zvykat postupně. Nejprve tam být třeba hodinu a pak přidávat.

Jakých chyb se rodiče nejčastěji dopouštějí?
Když dítě začne chodit do školy, změní se život nejen jemu, ale i rodičům. Ti by měli utlumit svoje aktivity a věnovat se potomkovi více než dřív, pomoci mu zvyknout si na nový rytmus. Je potřeba s ním hodně komunikovat, přizpůsobit mu chod rodiny, najít si na ně dost času.

Velká chyba je, když rodiče do běžné komunikace, která se netýká školy, vkládají hrozbu školou. A pak také, když mají na dítě nepřiměřené nároky. Pokud dělají u první špatné známky zle, mohou děti zbytečně stresovat. Rodiče by také měli být hodně opatrní v soudech, které se týkají postupů a chování učitelů. Děti považují kantory za velkou autoritu a jsou zmatené, když o nich rodiče mluví špatně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video