Agentury mínily, volby změnily. Co s tím? Ilustrační foto

Agentury mínily, volby změnily. Co s tím? Ilustrační foto | foto: Ondřej Vetiška, iDNES.cz

Průzkumy selhaly, agentury hledají jinou cestu do hlav voličů

  • 391
Bezprecedentní zlomová situace, tak o letošních volbách mluví šéf agentury STEM Jan Hartl. Vystihuje tím částečně to, proč se agentury v odhadech volebních modelů tolik lišily od skutečných výsledků voleb. Teď hledají cestu, jak chybu neopakovat. Každopádně je jasné, že by se pro příště neměly spoléhat na zaběhlé zvyklosti a měly by dělat průzkumy až těsně před volbami.

Nejvíce přeceňovaly podporu ČSSD a naopak podcenily potenciál TOP 09. Odhady se od skutečnosti lišily někdy téměř o devět procent.

Například u ČSSD tipoval STEM ve volebním modelu 30,9 procenta. Ve skutečnosti tato strana dostala od voličů 22,09 procenta hlasů. TOP 09 průzkumy dávaly šanci získat kolem 11 procent hlasů, ve skutečnosti získala 16,71 procenta hlasů, a tedy i 41 křesel ve Sněmovně (více o volbách tady).

Společnosti, které provádějí průzkumy veřejného mínění, se prakticky shodují: ještě několik týdnů před volbami vše nasvědčovalo tomu, že ČSSD převálcuje ODS a levice možná získá ve Sněmovně většinu. Pak ale voliči na poslední chvíli změnili strategii a svými hlasy nakonec vyšachovali lidovce a Stranu zelených. Naopak katapultovali do poslaneckých křesel Věci veřejné a TOP 09. Jenže agentury to v průzkumech už nestačily zachytit.

"Největší problém, proč se výsledky průzkumů lišily od výsledků voleb, byl ten, že většina jich probíhala tři týdny před volbami, takže situaci mapovaly s poměrně velkým předstihem," upozornil vedoucí CVVM Jiří Vinopal.

"Ta změna se udála na poslední chvíli, dlouho dopředu se nehlásila a vzešla z křehkých motivů voličů," říká k tomu Hartl z agentury STEM.

Podle společnosti Median odlišnost způsobily zejména tři věci: vysoký podíl nerozhodnutých voličů, zesilující neformální aktivity různých iniciativ a informace o zadluženosti některých evropských zemí. "Nerozhodnutí voliči proto byli letos mnohem méně odhadnutelní než v předešlých sněmovních volbách," sdělil ředitel Medianu Přemysl Čech.

Jak se agentury spletly

STEM - o 8,8 % u ČSSD, o 1,18 % u ODS, o 2,23 % u KSČM, o 6,21 % u TOP 09, o 0,11 % u KDU-ČSL, o 0,78 % u VV, o 1,06 % u SZ , o 1,73 % u SPOZ a o 4,66 % u ostatních stran

Median - o 4,1 % u ČSSD, o 1,22 % u ODS, o 2,03 % u KSČM, o 6,01 % u TOP 09, o 3,11 % u KDU-ČSL, o 3,28 % u VV, o 1,06 % u SZ, o 2,47 % u SPOZ, o 2,36 % u ostatních stran

CVVM - o 8,4 % u ČSSD, o 1,22 % u ODS, o 1,73 % u KSČM, o 2,71 % u TOP 09, o 0,89 % u KDU-ČSL, o 0,62 % u VV, o 2,06 % u SZ, o 2,33 % SPOZ,o 5,66 % u ostatních stran

Factum Invenio - o 4,2 % u ČSSD, o 2,68 % u ODS, o 1,83 % u KSČM, o 5,81 % u TOP 09, o 1,11 % u KDU-ČSL, o 1,72 % u VV, o 0,06 % u SZ, o 1,73 % SPOZ, o 4,06 % u ostatních stran

Poznámka: Uvedená čísla jsou rozdílem mezi průzkumem a skutečným volebním výsledkem.

Agentura STEM nezveřejňuje volební model, ale jen stranické preference a odhad mandátů. Volební model je proto dodatečně dopočítán.

Navíc u voleb v roce 2006 byla tendence přesně opačná. Podle šéfa společnosti Factum Invenio Jana Herzmanna se tehdy voliči přiklonili na poslední chvíli k velkým politickým stranám. A současné výzkumy ještě s touto tendencí pracovaly.

"Výzkumy, které se zabývaly předchozím veřejným míněním, vykazují určitou setrvačnost," potvrdil Hartl.

Instituce se ale brání a jedním dechem dodávají, že průzkumy nikdy neříkají, jak volby skutečně dopadnou. Pouze zachycují náladu veřejnosti v daný okamžik. "Volební model není předpověď, ale model k určitému datu. V našem případě k 12. květnu, což jsme u všech zpráv výslovně uváděli," okomentoval práci analytiků Herzmann.

Podle agentur to však neznamená, že výzkumy nemají smysl. "Patří k našemu životu. Jsou jednou z metod, jakým způsobem dostat k lidem informace. Lidé by měli vědět o tom, jaká je zhruba nálada ve společnosti, že by se měli v této věci do jisté míry orientovat, a měli výzkumům věřit," komentovala smysl průzkumů 31. května v České televizi ředitelka výzkumu agentury SC&C Jana Hamanová.

Společnosti proto po volbách hledají cestu, jak se s podobnými obraty voličů do budoucna vyrovnat.

Co teď? Hledání řešení může trvat desítky let

"Jediné, co s tím lze udělat, je provést předvolební výzkum těsně před volebním pátkem a sobotou," domnívá se Vinopal. Ostatně CVVM už s tím zkušenosti má a osvědčily se. Jenže podle Vinopala by takové průzkumy dělala agentura v podstatě do zdi. "Jednak by je nikdo nestihl publikovat a jednak se několik dnů před volbami stejně už nesmějí zveřejňovat," dodal.

Agentury se proto chtějí s letošní situací vypořádat jinak. Upřesní metodiku tak, aby příště byly odpovědi dotazovaných věrohodnější. "Po každých volbách se poučíme z vlastních chyb a do modelu, který pracuje s věrohodností odpovědí, zaneseme získané zkušenosti," potvrdil Herzmann.

"Upravujeme složení tazatelské sítě a můžeme udělat změny tam, kde zjistíme, že tendence byly výrazně odlišné," doplnil Hartl.

"Porovnáváme naše poslední data s výsledkem voleb a pracujeme na zlepšení modelu, například možnosti odhadování nerozhodnutých, abychom se v příštích volbách přiblížili skutečným výsledkům co nejvíce," dodal za Median Čech.

Vytvořit skutečnou prognózu výsledků voleb v Česku ale podle Vinopala není možné. "Tradice odhadování parlamentních voleb u nás není na rozdíl od zahraničí dlouhá, vysledovat strategie respondentů proto není zatím dost dobře možné," řekl iDNES.cz Vinopal. Podle něj je hledání průniku mezi výzkumy a chováním voličů cesta na dalších dvacet let.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video