Úsměšky nad tím, "jak to agenturám zveřejňujícím průzkumy zase nevyšlo", jsou po volbách už příslovečné. Důvěrou v čísla nehýří ani politici. Ti s velkými preferencemi spokojeně pokyvují hlavou se slovy "je to jen průzkum", ti méně úspěšní hlavou pokyvují nespokojeně. Ale se stejnými slovy.
Chybí nám "český Nate Silver"?Ne vždy se předpověď výsledků voleb mýlí. Například americký analytik Nate Silver dokázal v roce 2008 předpovědět, v jakém státě ovládne prezidentské volby republikán a v jakém demokrat, ve 49 případech z 50. O čtyři roky později uspěl stoprocentně (více o Silverovi čtěte zde). Jak to Silver dělá? Vychází z řady ekonomických i sociodemografických ukazatelů, s blížícími se volbami postupně více staví na průzkumech a v den voleb již spolehá jen na ně. Každému průzkumu ale dává jinou váhu podle jeho stáří či historické úspěšnosti dané agentury a podobně. Oproti volebnímu klimatu v České republice má však několik výhod. "V USA existuje dlouhá řada výzkumů, voleb a souvisejících ukazatelů, na nichž může model postavit. V Česku navíc výzkumy méně odpovídají volbám, dělá je relativně málo agentur a končí často dlouho před volbami. V USA je také stálé spektrum dvou silných stran, v Česku se neustále mění. Sestavit tu takový model je tedy asi nemožné," říká sociolog Daniel Prokop, který Silverovu metodiku oceňuje. Úspěšnost amerických průzkumů se podle něj nedá vysvětlit jen kvalitou agentur. Američtí výzkumníci mají lehčí situaci - je tam méně nerozhodnutých voličů, vyšší loajalita ke stranám, jednodušší spektrum stran a odhadnutelnější volební účast. A Silverovi pomáhá také to, že USA díky své rozloze jsou méně náchylné k nečekanému výraznému ovlivnění voleb skrze nepříznivé počasí. |
Průzkumy - na to se při jejich kritice často zapomíná - totiž neříkají, jak volby dopadnou. Když na to politici upozorňují, mají pravdu. Ale je pravda, že kandidát, který má měsíc před volbami dvě procenta, dosáhne těžko výsledku 40 %.
"Volební modely jsou přibližným odhadem výsledku prvního kola volby, pokud by se konalo v době dotazování - nemají ambici predikovat vývoj mezi dobou dotazování a volbami," vysvětluje sociolog Daniel Prokop z agentury Median.
Prakticky stejně odpovídá i Jan Herzmann z vedení ppm factum. "Naše modely nejsou predikční," říká. Proto nelze průzkumy srovnávat například s předpovědí voleb, kterou v USA při prezidentském klání tvoří analytik Nate Silver (viz rámeček).
Většina Čechů stále neví, zda k volbám půjde a koho zvolí
V Česku je nyní poměrně málo lidí rozhodnutých, že k volbách skutečně půjdou. Podle Herzmanna je napevno rozhodnuta volit prezidenta jen necelá třetina Čechů, Moravanů a Slezanů. Naopak zhruba čtvrtina lidí už ví, že volit nepůjde. Lidé mezi těmito mantinely - zhruba tři a půl milionu voličů - nemají jasno, komu svůj hlas dají a zda k volbám půjdou.
Aby toho nebylo málo, z rozhodnutých účastníků voleb má jen zhruba třetina až polovina jasno, kterého kandidáta zvolí. Toto číslo lze označit za poměrně spolehlivé, agentury zkoumající veřejné mínění se na něm řádově shodují.
"Ještě měsíc před plánovaným termínem prvního kola nevíme, jestli se volba opravdu uskuteční, kolik v ní bude kandidátů, kteří to budou a v jakém světle se ukážou v debatách," shrnul to pro iDNES.cz ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který vrátil do hry Janu Bobošíkovou, sociolog Herzmann.
Podle agentur se zhruba třetina oprávněných voličů rozhodne, koho volit, až v posledních čtrnácti dnech před volbami (tedy v době, kterou průzkumy už neumějí dobře zmapovat). Prakticky v den volby se bude rozhodovat každý pátý volič.
Závěrečnou fázi kampaně může odstartovat Klausův projev
Značná část voličů se tedy bude rozhodovat až po Novém roce. Ale podle čeho?
"Prvním momentem závěrečné fáze kampaně možná bude novoroční projev prezidenta Václava Klause," soudí Jan Herzmann. "Volební účast mohou ovlivnit velké mrazy nebo naopak déšť tvořící ledovku. Pokud jde o doznívání nějakých vánočních nebo novoročních nálad, to považuji za málo podstatné, konkrétní zkušenosti s volbami v lednu ale nemáme," vysvětluje.
Za úspěch by považoval, kdyby jeho agentura správně určila, kdo postoupí do druhého kola volby - a samozřejmě, kdo se nakonec stane prezidentem. "Kdyby nadto průzkumy vyšly aspoň zhruba i numericky, tedy nemýlily se o víc než tři procentní body, byl by to úspěch přímo fantastický," řekl iDNES.cz.
Volby určitě nejsou rozhodnuty, míní sociolog
Daniel Prokop vysvětlil, že se agentura Median snaží minimalizovat nejistotu danou velkým počtem nerozhodnutých voličů tím, že se nespokojí s odpovědí "nevím, koho budu volit".
"Ptáme se lidí, kteří nejsou rozhodnuti, mezi jakými - až třemi - kandidáty by nejspíše váhali, a tuto informaci zařazujeme do modelu. Vždy je lepší vědět, že by se respondent v současné chvíli rozhodoval například mezi ČSSD, KSČM a SPOZ, než předpokládat, že o něm nic nevím a tedy má stejně jako průměrný rozhodnutý volič 30% šanci, že bude volit ODS nebo TOP 09," říká.
Prokop zaznamenal, že od půli listopadu se pevnost voličské podpory jednotlivým kandidátům mírně ustálila. Navzdory průzkumům, které nyní silně favorizují Jana Fischera a Miloše Zemana, však dodává: "Volby určitě nejsou rozhodnuty."
