Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

A favority boje o Hrad jsou... Každý čtvrtý Čech se rozhodne až u urny

  14:22aktualizováno  14:22
S blížící se první přímou volbou prezidenta jsou čím dál častěji ve zprávách vidět průzkumy preferencí. Kritizují je jak voliči, tak politici - zejména proto, že volby pokaždé dopadnou trochu jinak. Někdy trochu víc jinak. Jak se v prezidentských průzkumech vyznat? A proč v Česku neexistuje dokonalá předpověď?

První kolo prezidentských voleb se koná 11. a 12. ledna - pokud Ústavní soud nevydá předběžné opatření v reakci na nějakou stížnost. Tu chce podat například advokátka Klára Samková. Většina Čechů stále neví, koho volit. | foto: koláž iDNES.cz

Úsměšky nad tím, "jak to agenturám zveřejňujícím průzkumy zase nevyšlo", jsou po volbách už příslovečné. Důvěrou v čísla nehýří ani politici. Ti s velkými preferencemi spokojeně pokyvují hlavou se slovy "je to jen průzkum", ti méně úspěšní hlavou pokyvují nespokojeně. Ale se stejnými slovy.

Chybí nám "český Nate Silver"?

Ne vždy se předpověď výsledků voleb mýlí.

Například americký analytik Nate Silver dokázal v roce 2008 předpovědět, v jakém státě ovládne prezidentské volby republikán a v jakém demokrat, ve 49 případech z 50. O čtyři roky později uspěl stoprocentně (více o Silverovi čtěte zde).

Jak to Silver dělá? Vychází z řady ekonomických i sociodemografických ukazatelů, s blížícími se volbami postupně více staví na průzkumech a v den voleb již spolehá jen na ně. Každému průzkumu ale dává jinou váhu podle jeho stáří či historické úspěšnosti dané agentury a podobně.

Oproti volebnímu klimatu v České republice má však několik výhod.

"V USA existuje dlouhá řada výzkumů, voleb a souvisejících ukazatelů, na nichž může model postavit. V Česku navíc výzkumy méně odpovídají volbám, dělá je relativně málo agentur a končí často dlouho před volbami. V USA je také stálé spektrum dvou silných stran, v Česku se neustále mění. Sestavit tu takový model je tedy asi nemožné," říká sociolog Daniel Prokop, který Silverovu metodiku oceňuje.

Úspěšnost amerických průzkumů se podle něj nedá vysvětlit jen kvalitou agentur. Američtí výzkumníci mají lehčí situaci - je tam méně nerozhodnutých voličů, vyšší loajalita ke stranám, jednodušší spektrum stran a odhadnutelnější volební účast. A Silverovi pomáhá také to, že USA díky své rozloze jsou méně náchylné k nečekanému výraznému ovlivnění voleb skrze nepříznivé počasí.

Průzkumy - na to se při jejich kritice často zapomíná - totiž neříkají, jak volby dopadnou. Když na to politici upozorňují, mají pravdu. Ale je pravda, že kandidát, který má měsíc před volbami dvě procenta, dosáhne těžko výsledku 40 %.

"Volební modely jsou přibližným odhadem výsledku prvního kola volby, pokud by se konalo v době dotazování - nemají ambici predikovat vývoj mezi dobou dotazování a volbami," vysvětluje sociolog Daniel Prokop z agentury Median.

Prakticky stejně odpovídá i Jan Herzmann z vedení ppm factum. "Naše modely nejsou predikční," říká. Proto nelze průzkumy srovnávat například s předpovědí voleb, kterou v USA při prezidentském klání tvoří analytik Nate Silver (viz rámeček).

Většina Čechů stále neví, zda k volbám půjde a koho zvolí

V Česku je nyní poměrně málo lidí rozhodnutých, že k volbách skutečně půjdou. Podle Herzmanna je napevno rozhodnuta volit prezidenta jen necelá třetina Čechů, Moravanů a Slezanů. Naopak zhruba čtvrtina lidí už ví, že volit nepůjde. Lidé mezi těmito mantinely - zhruba tři a půl milionu voličů - nemají jasno, komu svůj hlas dají a zda k volbám půjdou.

Aby toho nebylo málo, z rozhodnutých účastníků voleb má jen zhruba třetina až polovina jasno, kterého kandidáta zvolí. Toto číslo lze označit za poměrně spolehlivé, agentury zkoumající veřejné mínění se na něm řádově shodují.

"Ještě měsíc před plánovaným termínem prvního kola nevíme, jestli se volba opravdu uskuteční, kolik v ní bude kandidátů, kteří to budou a v jakém světle se ukážou v debatách," shrnul to pro iDNES.cz ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který vrátil do hry Janu Bobošíkovou, sociolog Herzmann.

Podle agentur se zhruba třetina oprávněných voličů rozhodne, koho volit, až v posledních čtrnácti dnech před volbami (tedy v době, kterou průzkumy už neumějí dobře zmapovat). Prakticky v den volby se bude rozhodovat každý pátý volič.

Závěrečnou fázi kampaně může odstartovat Klausův projev

Značná část voličů se tedy bude rozhodovat až po Novém roce. Ale podle čeho?

"Prvním momentem závěrečné fáze kampaně možná bude novoroční projev prezidenta Václava Klause," soudí Jan Herzmann. "Volební účast mohou ovlivnit velké mrazy nebo naopak déšť tvořící ledovku. Pokud jde o doznívání nějakých vánočních nebo novoročních nálad, to považuji za málo podstatné, konkrétní zkušenosti s volbami v lednu ale nemáme," vysvětluje.

Za úspěch by považoval, kdyby jeho agentura správně určila, kdo postoupí do druhého kola volby - a samozřejmě, kdo se nakonec stane prezidentem. "Kdyby nadto průzkumy vyšly aspoň zhruba i numericky, tedy nemýlily se o víc než tři procentní body, byl by to úspěch přímo fantastický," řekl iDNES.cz.

Volby určitě nejsou rozhodnuty, míní sociolog

Daniel Prokop vysvětlil, že se agentura Median snaží minimalizovat nejistotu danou velkým počtem nerozhodnutých voličů tím, že se nespokojí s odpovědí "nevím, koho budu volit".

"Ptáme se lidí, kteří nejsou rozhodnuti, mezi jakými - až třemi - kandidáty by nejspíše váhali, a tuto informaci zařazujeme do modelu. Vždy je lepší vědět, že by se respondent v současné chvíli rozhodoval například mezi ČSSD, KSČM a SPOZ, než předpokládat, že o něm nic nevím a tedy má stejně jako průměrný rozhodnutý volič 30% šanci, že bude volit ODS nebo TOP 09," říká.

Prokop zaznamenal, že od půli listopadu se pevnost voličské podpory jednotlivým kandidátům mírně ustálila. Navzdory průzkumům, které nyní silně favorizují Jana Fischera a Miloše Zemana, však dodává: "Volby určitě nejsou rozhodnuty."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Vláda řeší zajišťovací příkazy, Zaorálek žádá odvolání šéfa finanční správy

Vláda jedná o návrhu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na odvolání šéfa finanční správy Martina Janečka a náměstkyně ministra financí Aleny...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Babiš oťukává partnery. Přijal komunisty, Gazdíka i sociální demokraty

Zástupci hnutí ANO mají za sebou první schůzky o povolebním uspořádání Sněmovny. V průhonické Sokolovně se již ukázal předseda komunistů Vojtěch Filip či...  celý článek

Iveco Daily 35C13 skříň...
Iveco Daily 35C13 skříň...

r.v. 2012, naj. 110 000 km, diesel
603 790 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.