Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko má největší zásoby pitné vody v Polabí, naopak Morava schne

  1:00aktualizováno  1:00
Čeští geologové dokončují nebývale rozsáhlý průzkum, který má ukázat, kolik má Česko pitné vody k dispozici pod povrchem země. MF DNES získala jeho dílčí výsledky. Průzkum odhaluje oblasti, jež by mohly státu ulehčit v „suché" budoucnosti, protože by se z nich mohla voda přečerpávat do sušších regionů. Ostatně to doporučuje i vláda.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Největší zdroje jsou na Děčínsku, Českolipsku, Úštěcku a v oblasti východně od Litoměřic a severně od Mělníka. Zajímavé, i když menší, jsou podzemní zásoby vody v okolí Vysokého Mýta,Litomyšle a Svitav či na Třeboňsku a u Police nad Metují na Náchodsku.

„Z padesáti osmi hodnocených hydrogeologických rajonů jsou naopak nejmenší zdroje v oblasti jižní Moravy v Dyjsko-svrateckém úvalu,“ doplňuje hydrogeoložka Renáta Kadlecová.

Tuzemské podzemí se vláda rozhodla zmapovat před pěti lety. Z hlediska množství použitelných zásob sladké vody na jednoho obyvatele je totiž Česko na třetím nejhorším místě z celé Evropy. Hůř jsou na tom pouze ostrovy Malta a Kypr. Průzkum, který je v takovém rozsahu unikátní i v celosvětovém měřítku, se nyní chýlí ke konci. Jde o první velký průzkum od 80. let minulého století.

Důvodů, proč je na tom Česko v porovnání s ostatními evropskými státy tak špatně, je několik. Do země nepřitéká žádná velká řeka, Češi tak mají k dispozici pouze to, co spadne ve formě srážek, zejména sněhových.

„Dalším důvodem je fakt, že na rozdíl třeba od států jižní Evropy nemáme nikde na našem území vhodné hydrogeologické struktury, abychom měli dostatek podzemní vody,“ říká Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Téměř dvě třetiny území republiky pokrývají takzvané krystalické horniny, které - obecně řečeno - mají nízkou schopnost jímat vodu.

Vedle toho jsou regiony, které trpí nedostatkem vody kvůli tomu, že tam zkrátka příliš neprší. Zejména jde o Rakovnicko „schované“ ve srážkovém stínu Krušných hor či jižní Moravu mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výhled na Strakovu akademii ze zahrady, která není veřejnosti běžně přístupná.
Strakovu akademii na 2,5 roku zakryje lešení. Opravy spolknou 295 milionů

Budovu Strakovy akademie, v níž sídlí Úřad vlády ČR, na dva a půl roku zakryje lešení. Objekt projde rozsáhlou rekonstrukcí vnějšího pláště. Opravy vyjdou na...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Někdy nám ani pět tisíc měsíčně na telefony nestačí, hájí se poslanci

Cena, za kterou se v roce 2016 dal pořídit neomezený tarif na volání, neomezené SMS a 1,5 gigabytů dat na připojení k internetu, byla kolem 750 korun. Přesto...  celý článek

Památník obětí komunismu v Praze na Újezdě.
Komise pro třetí odboj ocenila skupinu protikomunistických odbojářů

Jedenáctka účastníků odboje nebo odporu proti komunistickému režimu obdržela v úterý za svou činnost pamětní dekrety a odznaky od etické komise pro třetí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.