Výzkumníci sbírali data mezi 1 049 dotázanými během druhého dubnového týdne. Kompletní výsledky zveřejnili na svém webu.
Na otázku, jak hodnotí vzájemné vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli České republiky, vybralo 36 % dotázaných možnost "velmi špatně", dalších 51 % dotázaných možnost "spíše špatně". Za "spíše dobré" považuje vzájemné vztahy devět procent dotázaných, za "velmi dobré" je pokládali jen jednotlivci. Čtyři procenta lidí nedokázala vztahy mezi Romy a ostatní populací zařadit do žádné z nabídnutých kategorií.
Z časové řady, kterou agentura CVVM zveřejnila, plyne, že hodnocení vzájemných vztahů je poměrně setrvalé. V roce 1999, kdy na tom vztahy byly relativně nejlépe, například 66 % lidí považovalo vzájemné vztahy za špatné a 23 % za dobré. Jinými slovy, i tehdy byla výrazná většina obyvatel kritická.
Zajímavé je, že smířlivější postoj zaujímají lidé žijící poblíž romských rodin či komunit. Zde pokládá 59 % lidí vzájemné vztahy v místě bydliště za špatné či velmi špatné a 37 % za dobré či velmi dobré. A čtyři procenta nevědí.
U lidí žijících v těchto oblastech dokonce v roce 1999 převládali lidé, kteří vzájemné soužití hodnotili dobře. Až mezi lety 2003 a 2006 se poměr ustálil na číslech, která s malými výkyvy prakticky vydržela dodnes. Tedy že na šest lidí hodnotících vzájemné vztahy "špatně" připadají přibližně čtyři s opačným názorem.
Vládu pak za řešení otázek spojených s romskou menšinou chválí zhruba čtvrtina dotázaných, s činností vyvíjenou v téže oblasti místními samosprávami je setrvale spokojena i nespokojena zhruba polovina občanů.
Dotázaní také odpovídali na otázky, jaké možnosti podle nich mají Romové v různých oblastech života v porovnání s většinovou populací. Výsledek nebyl překvapivý: Romové jsou na tom podle CVVM rozhodně lépe při hájení svých zájmů a jednání na úřadech a výrazně hůře při zaměstnávání nebo ve veřejném životě.
