Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přijímačky nezjistí, jestli má dítě na maturitu. Odstřihnou i schopné

  15:24aktualizováno  15:24
Neúspěch v přijímacím testu na střední školu vůbec neznamená, že se žák špatně učí a později vyhoří u maturity. Podle průzkumu společnosti Scio po čtyřech letech studia odmaturují ti, kteří byli u přijímaček těsně nad čarou a na školu se dostali jen tak tak, s podobným výsledkem jako ostatní středoškoláci.

(Ilustrační fotografie) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Rozdíl mezi výsledky všech maturantů a výsledky těch, kteří byli u přijímaček „těsně nad čárou“, je velmi malý, v pásmu statistické chyby.

Průzkum

Průzkum dělala společnost Scio v září 2014 dotazníkovým šetřením na středních školách. Zaměřil se na maturanty ve školním roce 2013/2014.

Z 83 zapojených středních škol bylo 37 středních odborných škol, 26 čtyřletých gymnázií, 5 obchodních akademií a 15 škol jiného zaměření.

Celkový počet maturantů, kterých se průzkum týkal, byl 3 603, z toho u 271 šlo o maturanty přijaté dodatečně.

„Pokud vezmeme uchazeče, kteří v roce 2010 dělali přijímací zkoušky na střední školy, byli původně nepřijati a později se na školu dostali na odvolání díky tomu, že někteří studenti nenastoupili, tak o čtyři roky později u maturity měla tato skupina stejný průměr jako ostatní maturanti,“ vysvětlil ve čtvrtek Štěpán Pudlák ze společnosti Scio.

Jinak řečeno, výsledek přijímací zkoušky nesouvisí s tím, jak člověk o čtyři roky později dopadne u maturity.

Z průzkumu vyplývá, že mezi maturanty, kteří byli u přijímaček těsně nad čarou, byl dokonce mírně větší podíl úspěšných maturantů: 89 procent oproti 86 procentům u maturantů celkem.

Děti nelze měřit metrem. Přijímačky „slabší kusy“ neodhalí

Společnost Scio proto razantně vystupuje proti plánu ministra školství Marcela Chládka zavést jednotné přijímací zkoušky. To by znamenalo, že všechny děti v republice by při zkouškách na stejný typ škol absolvovaly totožný test. Stanovila by se „nepodkročitelná hranice“ pro přijetí. Ty, kteří by v testu neuspěly, by tak na střední školu nemohly (více čtěte zde).

Jedním z argumentů ministra Chládka pro jejich zavedení je včas „odstřihnout“ nejslabší žáky, na střední je vůbec nepustit a tím snížit počet propadlíků u maturit. Jenže tato logika dle uvedeného průzkumu Scio neplatí.

Již dříve na to upozornil ředitel společnosti Ondřej Šteffl, podle kterého lze z výsledků přijímaček odhadnout maximálně z jedné třetiny, kdo nakonec u maturity propadne (podrobné vysvětlení výpočtu statistiky najdete na jeho blogu). „Lidské schopnosti nelze měřit metrem a z přijímacích zkoušek jednoduše řečeno nelze poznat, jak lidé odmaturují,“ domnívá se Šteffl.

To však podle Pudláka neznamená, že by přijímací zkoušky nemělo smysl dělat - ale má to význam jen tam, kde je více uchazečů, než je kapacita školy.

„Přijímací zkoušky mají smysl tam, kde je převis, tedy kde je víc uchazečů než míst na škole a proto se musí někteří vybrat. Ale modelovat to způsobem, že odstřihnete nějaké uchazeče, tak nikdy nebudete mít jistotu, že vypadli ti, kteří by neuspěli,“ dodává Pudlák.

Maturitní výsledky žáků celkem a žáků přijatých na odvolání

Maturitní výsledky žáků celkem a žáků přijatých na odvolání



Témata: Maturita , SCIO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.