V průzkumu odpovídalo 643 dotázaných lidí.
Na to, jak se lidé staví k placení poplatků ve zdravotnictví, má mimo jiné vliv vysokoškolský titul. Platí, že čím jsou lidé vzdělanější, tím lépe hodnotí zavedení poplatků. Tak třeba vysokoškoláků, kteří si myslí, že poplatky omezily plýtvání léky a zneužívání lékařské péče, je třikrát více než lidí se základním vzděláním.
"Je to logické – vzdělanější lidé si víc uvědomují souvislosti. Vědí, že těch třicet korun nebo šedesát korun z jejich kapsy napomůže tomu, aby se balík peněz ve zdravotnictví tak rychle nevyčerpal a neodkládaly se pak operace nebo léčba pacientů," míní brněnský lékař a předseda občanského sdružení Lékaři pro reformu Roman Flašar.
. Co si lidé myslí o poplatcích |
Stejně tak lidé s nižším příjmem pod patnáct tisíc korun a voliči ČSSD a KSČM posuzují placení poplatků negativněji než voliči ODS a lidé s vyšším příjmem. Například mezi voliči komunistické strany není nikdo, kdo by si myslel, že poplatky změnily vztah pacienta a lékaře k lepšímu.
Což si ostatně myslí jen velmi málo pacientů: celkově jen necelých dvanáct procent. "Platí, že lidé, kteří hodnotí zavedení poplatků pozitivněji, si myslí, že se zlepšil vztah pacienta a lékaře," uvedl Přemysl Čech z agentury Median.
Lidé si lékaře více hlídají
Také ženy jsou k poplatkům o něco kritičtější v porovnání s muži. Pochopitelně: jsou to totiž nejčastěji ony, kdo doprovází děti do ordinací a otevírá tam peněženku. Největší rozdíl v hodnocení poplatků po pěti měsících od jejich zavedení je však mezi mladšími a staršími lidmi.
Každý druhý člověk nad pětapadesát let je přesvědčen, že poplatky na jejich vztah k lékaři nemají sebemenší vliv. To ve skupině lidí o generaci mladších si totéž myslí jen každý třetí. "Jenže to je nesmysl, on se ten vztah přesto mění. A může za to právě ten jednoduchý fakt, že lidé sahají do svých peněženek a vytahují těch třicet korun," je přesvědčen lékař Roman Flašar.
"Lidé si víc začali lékaře hlídat a to je dobře. Pacienti se najednou třeba začali zajímat, co si na ně lékaři účtují pojišťovnám. Dřív se mi nestalo, že by mi volali ze zdravotní pojišťovny, jestli nemáme někde chybu, protože pacient tvrdí, že jsme si na něj účtovali péči a on u nás přitom nebyl. Lidé se o to totiž nezajímali. Teď se mi to stane čtyřikrát do měsíce, že pojišťovna něco ověřuje, takže takových dotazů musí mít stovky," popisuje Flašar.
Je to zvláštní paradox: pacienti sice v průzkumu poplatky hodnotí kriticky, ale na jejich placení v ordinacích si rychle zvykli. Také čísla zdravotních pojišťoven ukazují, že splnily účel a že se ušetřilo jak na zdravotní péči, tak na lécích.
"Lékaři se nezmění hned"
Lékaři a nemocnice na poplatcích za první čtvrtletí vybrali přes miliardu korun, ubylo zbytečných návštěv a neplýtvá se ani léky. Pojišťovnám klesly náklady na léky za stejnou dobu o pětinu, což znamená úsporu přes 2,5 miliardy korun.
"Čekat, že se však díky poplatkům změní ze dne na den léta zažité stereotypy v chování lékařů i nás pacientů, to vážně nejde," připouští i náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr.
Tak kdy se budou moci pacienti cítit v ordinacích jako klienti? "Až začne fungovat druhá část reformy zdravotnictví. Tedy až se podaří proměnit i zdravotní pojišťovny," říká Šnajdr.
