Nejvíc odpůrců mají poplatky logicky mezi lidmi nad šedesát let a u voličů komunistické strany, ukázal průzkum. Paradoxně s placením v ordinacích nesouhlasí ani voliči ODS, tedy strany, která s novinkou přišla. Víc než šedesát procent sympatizantů strany Mirka Topolánka je proti nim.
Ministerstvo zdravotnictví naopak poukazuje na tu druhou, menší část respondentů, kteří jsou platbám u lékařů nakloněni. "Pokud 25 procent lidí s poplatky souhlasí, je to poměrně dobrý výsledek. Názor, že má být zdravotnická péče úplně zadarmo, je příliš hluboce zakořeněný na to, abychom ho během měsíce vyvrátili," říká mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
Šedesát procent dotázaných si také nemyslí, že by poplatky omezily zbytečné užívání lékařské péče. Plýtvání byl přitom jeden z důvodů, proč placení zavést. Lidí v čekárnách i na pohotovostech nicméně ubylo. "Lékaři mají na pacienty víc času," potvrzuje šéf praktických lékařů Václav Šmatlák.
Špatné informace
Dvaasedmdesát procent dotázaných v průzkumu předpokládá, že lékař od nich bude chtít tři desetikoruny za potvrzení žádosti o řidičský průkaz. Téměř polovina Čechů dokonce tvrdí, že zpoplatněné jsou i preventivní prohlídky.
"Úplně správně, tedy že se zaplatí pouze tehdy, když lékař provede klinické vyšetření, odpovědělo pouze dvanáct procent lidí," uvedla Jana Hamanová z SC&C.
Ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu výsledky hodně překvapily. "Zarazil mě zejména vysoký počet lidí, kteří si myslí, že se platí za preventivní prohlídky," přiznává Cikrt. Důvodem podle něj může být fakt, že Češi obecně prevenci zanedbávají a ani nevědí, že na bezplatné vyšetření mají nárok.
"S autem se u nás chodí na pravidelné kontroly pečlivěji než k lékaři," poznamenává Cikrt. A šéf praktických lékařů Václav Šmatlák dodává, že doktoři trvali na tom, aby právě prevence byla z poplatků vyčleněna.
"Rozhodně chceme, aby lidé na prohlídky chodili," říká Šmatlák. Pacienti si také mnohdy myslí, že regulační poplatky se týkají i předepisování receptů či očkování.
Důvod je možná jednoduchý a zároveň znepokojivý. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že řada lékařů si poplatek účtuje i tehdy, kdy na to nárok nemá. "A lidé si pak mohou myslet, že se na ty úkony poplatek vztahuje," vysvětluje mluvčí.
Například Vlasta Machová z Prahy zaplatila minulý týden u své praktické lékařky za recept na léky proti vysokému tlaku. "Recept mi dala sestra v čekárně. Lékařku jsem vlastně ani neviděla," popisuje svoji zkušenost důchodkyně. Sestra si však o poplatek řekla. "Moc jsem nepochopila proč, ale neptala jsem se, protože jsem si řekla, že se prostě za vypsání receptu platí," vysvětluje Vlasta Machová.
Důchodci budou dál platit
Na rozdíl od neinformovanosti ministerstvo zdravotnictví nesouhlas lidí s placením u lékařů nepřekvapil. "V každé zemi, kde se regulační poplatky zavedly, se zvedla vlna odporu. V Maďarsku dokonce na protest rozbíjeli výlohy," říká mluvčí Cikrt.
Ve Sněmovně teď leží návrh na úplné zrušení poplatků, ministerstvo je ochotné jednat o jejich zmírnění. Do změn v zákoně se však chce Tomáš Julínek pustit až na základě údajů za delší dobu. Zhruba za půl roku plánuje soubor oprav.
O poplatcích se jedná ve vládní koalici. Je možné, že dříve než za půl roku budou od poplatků osvobozeny vážně nemocné děti do jednoho roku věku. To, že nyní jejich rodiče musí platit za každé vyšetření, způsobila chyba při tvorbě zákona. Starší děti s vážnými chorobami přitom za vyšetření neplatí.
"Osvobodit všechny děti od poplatků ale rozhodně nehodláme," reaguje Cikrt na kritiku zejména levicových stran. Důchodci také podle jeho slov s žádnými výjimkami počítat nemohou.
Křesťanským demokratům například připadá neúnosné, aby poplatky platili lidé v ústavech sociální péče. "Kdybychom je ale vyjmuli ze zákona, bylo by to nespravedlivé vůči těm, kteří tam nežijí," vysvětluje mluvčí Cikrt.
Ve středu zahájilo svou činnost nové sdružení, které chce pomáhat lidem s placením v ordinacích a nemocnicích. Jmenuje se Sdružení občanské solidarity a chce hradit například pobyt novorozenců v inkubátoru či delší než týdenní hospitalizaci u dětí do jednoho roku.
"Komu bychom takto pomohli, to by rozhodli lékaři," říká zakladatel sdružení Michal Herz. Společnost už údajně začala oslovovat ordinace a nemocnice.
