Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Koťátko, MAFRA

Lidi táhnou k volbám nové strany i touha po sociálně citlivé vládě

  • 779
Nedůvěra k tradičním stranám má pro voliče větší váhu než špatné zkušenosti s těmi novými. Dát hlas novým tvářím se chystají hlavně mladí lidé, ti starší by spíš uvítali levicovou a sociálně citlivou vládu. Ukázal to průzkum agentury Fokus pro MF DNES.

Vládní fiasko Věcí veřejných důvěru Čechů v nové strany nezviklalo. Celých 34 procent voličů do volebních místností zamíří právě kvůli tomu, aby se v politice objevily nové strany.

Ukazuje to průzkum agentury Focus zpracovaný pro MF DNES. "Odhadovalo se, že voliči kvůli zkušenosti s Věcmi veřejnými už novou stranu volit nebudou, ale nedůvěra v tradiční strany je mnohem silnější," vysvětluje sociolog společnost Median Daniel Prokop.

Nové strany ve Sněmovně chtějí zejména mladí lidé, kteří pracují na méně kvalifikovaných pozicích a volební účast ještě zvažují.

"Zkušenost s novými politickými subjekty byla zatím nedostatečná a část společnosti stále spojuje své naděje na lepší politiku s novými stranami. Mají iracionální představu, že když je něco nové, že to bude lepší," dodává k tomu sociolog Tomáš Lebeda.

Podle čeho se lidé rozhodují, zda jít k volbám.

Téměř třetina lidí půjde k volbám proto, aby se do Strakovy akademie dostala vláda levicová, která bude sociálně citlivá. Tuto motivaci uvádějí především lidé se základním vzděláním a nejnižšími příjmy, kteří jsou již v pokročilém věku, mnohdy v důchodu.

Naopak mladší lidé s vysokoškolským vzděláním a ti s nejvyššími příjmy míří k volebním urnám proto, aby do Sněmovny poslali vládu, která podpoří již započaté reformy. Jsou to hlavně voliči TOP 09 a ODS.

I když se TOP 09 v předvolební kampani prezentuje hlavně jako hlavní "antizemanovská" strana, její voliči až tak silně takové pocity nesdílejí.

Z průzkumu totiž vyplývá, že volit proti lidem, kteří jsou s prezidentem spojeni, půjdou zejména voliči KDU-ČSL. Takovou motivaci potvrzuje deset procent dotázaných. "Nevím, jaký by mohl být přesný důvod, ale domnívám se, že pro mnohé voliče představujeme jedinou alternativu. Nechtějí volit levici ani bývalé vládní strany a už vůbec ne strany nové," říká k tomu šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Babiš je pro ostatní voliče nepřijatelný

Lidovečtí voliči překvapili ještě v jednom ohledu: celých 21 procent by na pozici premiérky rádo vidělo Miroslavu Němcovou. Ta je mimochodem přijatelná i pro voliče dalších stran. Třeba TOP 09, zelených i hnutí ANO.

I když konkurent Němcové na pravici Karel Schwarzenberg v celkovém součtu získal větší podporu, je oproti ní méně přijatelný pro voliče ostatních partají. Na postu premiéra by ho rádo vidělo 17 procent příznivců ODS nebo 15 procent voličů hnutí Úsvit.

Širokou základnu má také Bohuslav Sobotka z ČSSD, za premiéra by ho chtěli i voliči komunistů či lidovců. Naopak šéf ANO, miliardář Andrej Babiš, pro voliče jiných stran přijatelný není.

Stejně "osamocen" je i Tomio Okamura, kterého by na premiérském postu nejraději viděli nezaměstnaní či studenti. Jeho podporovatelé jsou také často osoby v domácnosti. Vysokoškoláci, studenti, vrcholoví manažeři i drobní podnikatelé chtějí v čele vlády Schwarzenberga. U lidí s nižším vzděláním, důchodců, manuálně pracujících a lidí bez zaměstnání zase boduje Bohuslav Sobotka.

Majitele Agrofertu Andreje Babiše, který vlastní vydavatelství MAFRA, do něhož patří i portál iDNES.cz, do čela vlády posílají hlavně lidé v domácnosti a manuálně pracující.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue