Komunistická strana ztrácí na hlavního favorita voleb jen 5,7 %, ukázal výzkum společnosti ppm factum.

Komunistická strana ztrácí na hlavního favorita voleb jen 5,7 %, ukázal výzkum společnosti ppm factum. | foto: Michal Růžička, MAFRA

Náskok ČSSD na komunisty zhubl na šest procent, SPOZ je pod hranou

  • 1461
Nový volební model společnosti ppm factum přiznává ČSSD podporu 22,8 % hlasů, druhá KSČM zaostává o necelých šest procentních bodů. Do Sněmovny by se dostaly ještě TOP 09, ANO, ODS a KDU-ČSL.

Dva týdny před volbami se komunistická strana, která ztratila výsadní mocenské postavení na přelomu let 1989 a 1990, dostala na dostřel k hlavnímu favoritovi voleb. Alespoň podle výzkumu ppm factum, konaného v první říjnové dekádě (přesněji 30. 9. až 10. 10.).

Ještě v červnu tvořil rozdíl mezi hlavním favoritem voleb - sociální demokracií - a KSČM celých 13,2 %. V září to bylo 9,5 %. A teď už jen 5,7 %.

Za výrazným úspěchem komunistů může být i to, že mají relativně pevné voličské jádro, jehož síla se při deklarované volební účasti 54 % více projeví. Na druhou stranu ale výzkumníci čas od času zmiňují, že se lidé stydí přiznat, že budou volit komunisty. To výsledek KSČM ve výzkumech může podhodnocovat.

Volební výzkum ppm factum
StranaVolební modelMandáty
ČSSD22,8 %62
KSČM17,1 %44
TOP 0913,2 %35
ANO12,1 %29
ODS7,2 %18
KDU-ČSL5,9 %12

Do Sněmovny by se se srovnatelnou podporou třinácti, respektive dvanácti procent dostaly také TOP 09 a ANO a jako dvě nejslabší strany občanští demokraté a KDU-ČSL. Lidovci by se tak po třech letech vrátili do Sněmovny. Pod pětiprocentní hranicí zůstaly SPOZ (4,7 %) a zelení (4,3 %).

Jejich ztráta na pětiprocentní práh, potřebný pro zisk sněmovních křesel, ale zůstává v rámci statistické chyby. Šanci na průnik do Sněmovny tak mají. Menší naději dává výzkum Úsvitu (i když 3,7 % by stačilo na každoroční státní příspěvek), zanedbatelnou Suverenitě (1,2 %).

Metodika

Výzkum je založen na stranických preferencích a na tom, jak dotázaní hlasovali v předchozích volbách do Sněmovny. Počet mandátů je určen d'Hondtovou metodou podle výsledku v jednotlivých krajích. Vzorkem bylo 972 voličů získaných kvótním výběrem, výzkum zadávala agentura ppm factum research.

V případě poslední zmíněné strany je zřejmě míněna Suverenita - strana zdravého rozumu (S-SZR), protože formaci Hlavu vzhůru, jejíž vůdčí silou je Suverenita - blok Jany Bobošíkové, uvádí karta se seznamem stran zvlášť.

Není bez zajímavosti, že tradičně v průzkumech bodovala Bobošíková, nyní ale více uspěla S-SZR. Nasvědčuje to hypotéze, že lidé projekt pod hlavičkou Hlavu vzhůru dosud není příliš známý a někteří voliči Bobošíkové jmenovali právě S-SZR.

Stejně jako další strany - Svobodní či Piráti - totiž Bobošíková podle ppm factum nepřekročila ani dvě procenta.

Výzkum nicméně může být zkreslen tím, že jako samostatně volitelnou stranu uvádí Věci veřejné. Ty se voleb neúčastní a někteří jejich lídři, jako například předseda Vít Bárta, kandidují pod hlavičkou Úsvitu. Stejně tak mohli dotázaní podle karty vybírat stranu Volte Pravý blok, která ale kandiduje jen v Praze.

Rozložení sil nabízí zajímavou povolební matematiku, jejímž výsledkem by ale zřejmě nebyla silná vláda. Vítězná ČSSD by se mohla opřít například o poměrně křehkou toleranci komunistů (106 hlasů) nebo najít nejméně dva partnery ve středopravé části spektra.

Zmíněných 106 hlasů také znamená, že případný středopravý blok (TOP 09, ANO, ODS a KDU-ČSL) má 94 hlasů, což se nejeví jako ztracený boj. Je však třeba mít na paměti, že značná část voličů se rozhoduje těsně před volbami a i preference těch, kteří se nyní prezentují jako rozhodnutí, se ještě mohou změnit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue