Společnost Factum Invenio v polovině října položila otázky týkající se hodnocení prospěšnosti Senátu a zájmu o senátní volby celkem 957 lidem ve věku od 15 let.
„V současné době se pouze desetina obyvatel domnívá, že je Senát užitečná a prospěšná instituce. Podle pětiny je Senát sice nepotřebný, ale vzhledem k tomu, že je zakotven v Ústavě, by měl existovat. Většina si myslí, že Senát je zcela zbytečnou institucí a měl být i zrušen,“ uvedl projektový manažer Jiří Černý.
Téměř polovina dotázaných podle něj nedokázala odpovědět na otázku, zda se v místě jejich bydliště letos konají senátní volby.
HLASUJTE V ANKETĚ: |
O volbách nic nevěděly hlavně ženy, celkem 51,7 procent nic neuvedlo. Odpovědět nedokázalo ani 55,1 procenta mladých lidí do 29 let a 68,1 procenta lidí se základním vzděláním. S odpovědí si nevědělo rady i 63,2 procenta lidí z obcí do 500 obyvatel.
Z těch, kteří uvedli, že se u nich konají senátní volby, jsou dvě třetiny rozhodnuty, že k volbám půjdou.
„To by signalizovalo volební účast pod hranicí 20 procent. Lze však předpokládat, že účast v prvním kole senátních voleb bude vyšší díky souběžným volbám do krajských zastupitelstev,“ podotkl Černý.
Lidé nevěří Senátu už od jeho vzniku
Horní komora parlamentu se se slabou důvěrou veřejnosti potýká už od svého vzniku v roce 1996. Po historicky prvních volbách do Senátu se víc než čtvrtina Čechů domnívala, že se jedná o prospěšnou instituci, zhruba čtvrtina jej považovala za nepotřebný, avšak zachovala by jeho existenci, a další čtvrtina by podpořila jeho zrušení, připomíná Factum Invenio.
V roce 1998 ale klesl podíl těch, kteří byli přesvědčeni o prospěšnosti Senátu, pod jednu desetinu. Později se pokles zastavil.
V září 2000 už nebyla většina lidí pro jeho zrušení, i když jen asi každý osmý člověk považoval Senát za prospěšný. Až na jednu třetinu vzrostl v té době podíl těch, kdo sice nepovažovali Senát za potřebný, ale když už byl jednou v Ústavě zakotven, měl by existovat. Zároveň postupně klesal podíl lidí, kteří neměli na užitečnost Senátu vytvořen vlastní názor.
V roce 2002 se trend pasivního přijetí Senátu českou veřejností nepotvrdil. Pouze těsná většina dotázaných uvedla, že Senát je úplně zbytečný a měl by být zrušen. Letos se nedůvěra opět mírně prohloubila.
