Ukázalo se, že celých 19 procent žen by se mělo léčit se štítnou žlázou, a 3,3 procenta z nich dokonce přímo ohrožovaly život a vývoj svého nenarozeného dítěte, a musely se proto začít okamžitě léčit.
Přitom viník je jednoduchý: nedostatek jódu. Jód je palivem pro štítnou žlázu, aby pracovala dobře a vyráběla důležitý hormon, který si dítě v prvních třech měsících těhotenství nedokáže vyrobit samo.
"Tento hormon, thyroxin, podporuje vývoj nervové tkáně a první tři měsíce je dítě odkázáno jen na dodávku od matky, teprve pak si plod vytvoří štítnou žlázu a produkuje si vlastní. A aby se hormon vytvořil, je zapotřebí mít v těle dostatek jódu," popsala význačná česká endokrinoložka Zdeňka Límanová.
Když chybí jodJod je palivo pro štítnou žlázu. Jeho nedostatek vede ke snížení funkce štítné žlázy. U žen to má za následek horší možnost otěhotnět nebo donosit dítě. U těch, které už těhotné jsou, vede k menšímu růstu dětí, jejich nižší inteligenci, zpomalenému vývoji po narození a později k hyperaktivitě. Výzkum VZP |
Ta spolu s Drahomírou Singer ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze výzkum iniciovala. První tři měsíce těhotenství jsou přitom klíčové: tvoří se nervová soustava a zakládá se na budoucí inteligenci dítěte.
"U nás se už od padesátých let minulého století sůl joduje a dodával se i zvířatům do krmiva, takže se eliminoval akutní nedostatek jódu. Jenže to stále nestačí, v těhotenství je ho zapotřebí dvojnásobek," poznamenala Límanová.
Nedostatek jódu a z toho plynoucí snížená funkce štítné žlázy jsou přitom jednou z příčin toho, že ženy nemohou otěhotnět. A když už otěhotní, tak se dítě hůř vyvíjí a hrozí, že je žena nedonosí.
Česká endokrinologická společnost proto usiluje, aby tyto ženy byly odhaleny včas a léčeny.
"Projednávali jsme to samozřejmě s pojišťovnami, ideální by bylo, kdyby se hradil v rámci základních těhotenských vyšetření i tento test na štítnou žlázu. Jenže ve zdravotnictví je to momentálně prostě tak, že nejsou peníze," pokrčila rameny Límanová.
Podle ní tak nezbývá než doporučit všem ženám v těhotenství, aby do sebe dostaly jód. Což je možné jednak díky mořským produktům nebo tabletkám. "Ty by měly patřit k základním těhotenským vitaminům," míní lékařka.
Jód nám z těla mizí mimo jiné i kvůli moderní kuchyni. Sice jíme víc ryb, ale používáme čím dál víc místo obyčejné jodizované soli různé himálajské, provensálské či jiné solicí směsi, které jód neobsahují v dostatečném množství.
Ryby nestačí
Ani ryby a mořské plody však těhotným moc nepomohou. To ukázal jiný výzkum z roku 2010 v Portugalsku, kde mají ženy ryby na jídelníčku prakticky denně.
"Čekalo se, že v zemi plné ryb budou mít těhotné normální příjem jódu, jenže se ukázal opak - velkému počtu žen chybí," popsala na konferenci v Praze Ulla Feldt Rassmussenová, lékařka, která se štítné žláze věnuje.
Vyšetření, které endokrinologové těhotným ženám u nás doporučují, stojí kolem pěti set korun. Jednou z cest, jak ho dopřát i těm těhotným, které na test nemají, by bylo zařadit ho do plánů zdravotních pojišťoven coby bonus. Místo plavenek či vitamínů.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň míní, že je to dobrý nápad, protože peníze z fondu prevence, z něhož se tyto bonusy hradí, nejdou z veřejného pojištění, ale z pokut a penále za pozdní platby, a jsou tudíž navíc.
Potíž je, že letos se bude měnit strategie využití prostředků z fondu prevence. "Ještě nevíme, co bude, takže zařazení něčeho nového není tak jednoduché," podotkla Sršeň.
