Barack Obama při prohlídce mešity v Káhiře (4. června 2009)

Barack Obama při prohlídce mešity v Káhiře (4. června 2009) | foto: Reuters

Průzkum: Obama zlepšuje obraz USA ve světě. Ale u muslimů musí přidat

  • 20
Vylepšit obraz USA ve světě, toť jeden z velkých úkolů Baracka Obamy, říkali analytici už před nástupem nového prezidenta do Bílého domu. Teď je Obama v úřadu půl roku a zlepšovat americkou image se mu, aspoň dle nového průzkumu, daří. I když ne úplně. Zatímco Evropa, Asie či Afrika na Washington opravdu hledí pozitivněji, muslimové zůstávají přinejmenším obezřetní.

Průzkum uspořádal washingtonský institut Pew Research Center. V době od 18. května do 16. června vyzpovídal 27 tisíc lidí v pětadvaceti zemích světa. Výsledek? Obamova popularita (a Bushova nepopularita) opravdu udělaly své, ve většině zemí se obraz Spojených států výrazně zlepšil. - zprávu z průzkumu najdete zde

"V mnoha státech teď na USA nahlížejí tak pozitivně, jako tomu bylo na začátku dekády před nástupem George Bushe," píše se ve zprávě. Příznivé hodnocení USA vzrostlo nejvíc v západní Evropě: v Británii z loňských 53 na 69 procent, ve Francii ze 42 na 75 procent a v Německu z 31 na 64 procent. Lépe je teď na tom Washington i v Africe, Latinské Americe a Asii.

Lidé také věří, že si Obama počíná správně na poli mezinárodní politiky. Ve Francii je o tom přesvědčeno 91 procent lidí (oproti loňským 13 procentům George Buhse), v Německu 93 (oproti Bushovým 14) a v Británii 86 (16). V Rusku je podobného názoru 37 procent lidí, přičemž Bushovu zahraniční politiku schvalovalo 22 procent lidí. A v Asii? V Japonsku věří Obamovu mezinárodnímu počínání 85 procent lidí, v Jižní Koreji 81, v Indii 77 a v Číně 64 procent.

Obamova popularita v USA klesá

v klíčových otázkách ho nepodporuje ani polovina Američanů

Co se ale zatím moc nedaří, je získat důvěru muslimů. Americký prezident se o to pokusil 4. června v Káhiře, odkud pronesl projev k islámskému světu. Vyzýval k novému začátku ve vzájemných vztazích, citoval z Koránu a ujišťoval muslimy, že USA neválčí proti islámu, ale proti terorismu. - o projevu si přečtěte zde

Ale s muslimy to nijak zvlášť nehnulo, vyplývá z průzkumu. "Analýza naznačuje, že projev měl jen malý měřitelný dopad na vnímání Spojených států a Obamy osobně muslimským světem," stojí v dokumentu.

Káhirský efekt

I když lidé v muslimských zemích vyjádřili Obamovi větší důvěru než jeho předchůdci Bushovi, pořád v nich zůstává "hluboké a neslábnoucí" nepřátelství vůči USA, píše Pew Research Center.

Ale upozorňuje, že Obama mluvil v Káhiře v době, kdy už byl průzkum v plném proudu - přesněji řečeno za polovinou. Takže v některých muslimských zemích se měřilo ještě před ním. Tím pádem nemůže být "Káhirský efekt", jak Pew Research nazvaly dopady projevu, nijak výrazný.

Barack Obama v hale káhirské univerzity promluvil k muslimskému světu. (4. června 2009)

Z obecných výsledků vyplývá následující: na USA teď pozitivně nahlíží 27 procent Egypťanů (nárůst o 5 procent), čtvrtina Jordánců (+6), 55 procent Libanonců (+4). A pouze 15 procent Palestinců, 16 procent Pákistánců a 14 procent Turků.

Jedinou výjimkou je Indonésie, kde Obama strávil část dětství. Tam přízeň vůči USA vzrostla z loňských 37 na nynějších 63 procent.

Dotazovaní podle průzkumu schvalují prezidentovo rozhodnutí zavřít Guantánamo, kde USA drží lidi podezřelé z terorismu. Stejně pozitivně hodnotí i stahování vojáků z Iráku. Oproti tomu sílící vojenská přítomnost v Afghánistánu už takovou podporu nemá.

Zajímavý je vývoj v Izraeli. George Bushe tam v roce 2007 pozitivně hodnotilo 78 procent lidí. Obama se ale do Blízkého východu "obul" a nutí židovský stát k míru s Palestinci a k zastavení stavby osad na jejich území. Před egyptským projevem se na USA pozitivně dívalo 76 procent Izraelců, záhy po řeči to bylo 63 procent.

Minimálně jeden úspěch ale Bílý dům v muslimském světě přece jen zaznamenal, poznamenala kousavě televize CNN. Zatímco ještě loni věřilo víc muslimů Usámovi bin Ládinovi než Georgi Bushovi, Obama tuhle "bariéru" prorazil a v žebříčku důvěry se dostal na špici.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video