O výsledcích průzkumu novináře informoval ředitel společnosti Jan Herzmann. Překvapivé podle něj bylo, že lidé při dotazování na konkrétní kauzy nejmenovali korupční aféry z minulosti. Třeba na dění kolem pražské karty Opencard, expremiéra Stanislava Grosse nebo bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila si vzpomnělo jen malé procento dotázaných.
Přesto ale podle Herzmanna v lidech z těchto kauz zůstává negativní pocit. "To přispívá k pesimistické náladě ve společnosti," řekl.
Společnost uskutečnila průzkum v první polovině března, výsledky zveřejnila jen několik dní po nepravomocném odsouzení Víta Bárty z Věcí veřejných za úplatkářství (více o soudu čtěte zde).
Třetina lidí boj s korupcí vzdala
Těsná většina Čechů si myslí, že se proti korupčníkům nic nedá dělat. O opaku je přesvědčeno 46 procent lidí. Zhruba tři z deseti dotázaných jsou připraveni veřejně proti korupci manifestovat, další třetina je ochotna zapojit se neveřejným způsobem. Část populace doporučuje nedělat nic, protože jakékoli aktivity stejně nemají smysl. "Skalní skeptici představují více než třetinu naší společnosti," uvedl Herzmann.
O korupci se v Česku zajímá více než polovina populace. Na otázku, zda země spěje k radikálním změnám, odpověděly kladně dvě pětiny lidí, 54 procent dotázaných ale obrat nečeká. "Radikální změny očekávají především lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy," doplnil.
Průzkum agentury STEM nedávno zjistil, že Češi považují korupci za jednoznačně největší problém společnosti, za vážný problém ji považuje 85 procent lidí. Z posledního šetření CVVM zase vyplynulo, že úplatky mají podle Čechů největší vliv na rozhodování politiků (více o průzkumu čtěte zde).
Marvanová: Ať vnitro zjistí, zda VV fungovaly demokraticky
Ministr vnitra by měl svým expertům zadat vypracování analýzy vnitřního fungování politické strany Věci veřejné. Pokud nebylo demokratické, měl by podat návrh na rozpuštění strany. Uvedla to právnička Hana Marvanová ze sdružení Veřejnost proti korupci. Soud s Vítem Bártou podle ní ukázal, že strana nemusela fungovat na demokratickém principu, což by odporovalo ústavě a zákonu o politických stranách.
Podle Marvanové by strany neměly být zakládány jako "byznysové projekty". Pokud má ve straně hlas jeden člověk nebo uzavřená skupina lidí, kteří blokují demokratickou diskusi, nejedná se o skutečné demokratické strany, uvedla.
"Vystoupení Hany Marvanové považujeme za stupňování tlaku na poslance VV, aby podpořili vládní koalici a přidali se k platformě funkcí a postů Karolíny Peake," reagoval tiskový odbor strany. "Rozhodovací procesy v politické straně Věci veřejné jsou demokratické," doplnila mluvčí.
Veřejnost proti korupci prosazuje, aby na základě informací z médií či přímo z vnitřku politických stran nezávislá komise posuzovala fungování stran. V budoucnu by se tak mělo zabránit tomu, aby si obchodní společnosti zakládaly vlastní politické strany, které by pak chtěly řídit jako "firmy" a prosazovat skrz ně svoje zájmy. Už loni v dubnu MF DNES zveřejnila informace z dokumentu, podle něhož Bárta jako majitel ABL vstoupil do politiky, aby získal ekonomickou moc (více čtěte zde).
