Průzkum o klimatu: Klaus jde proti většině světa

Václav Klaus není se svými názory na globální oteplování výjimkou jen mezi akademiky. Nesouhlasí s ním ani drtivá většina lidí na světě. Podle rozsáhlého průzkumu na všech světadílech si 79 procent lidí myslí, že člověk se na oteplování výrazně podílí.

Jen jeden člověk z deseti si myslí, že společnost proti oteplování nemusí zasahovat. | foto: Reuters

Průzkum si objednala britská BBC a probíhal ve 21 zemích zastupujících všechny obydlené světadíly (viz rámeček). Dohromady se výzkumníci ptali 22 tisíc lidí.

Václav Klaus, který včera o klimatických změnách mluvil na půdě OSN, se s veřejným míněním neshodne v žádné z hlavních otázek. Jen jeden člověk z deseti například souhlasí s jeho názorem, že proti globálnímu oteplování není třeba zasahovat.

Pouze ve třech státech (Egypt, Nigérie, Itálie) většina lidí podporuje Klausovu tezi, že rozvojové země by neměly být nuceny omezovat emise skleníkových plynů.

Klaus by nejvíc uspěl v Egyptě a Nigérii
Jedním z argumentů Václava Klause je, že roztávání ledovců sice zaplaví přímořské státy, ale naopak zúrodní pouštní oblasti.

Průzkum BBC potvrdil, že by se svými názory na globální oteplování sklidil největší úspěch v Egyptě. Celých 33 procent lidí tam nevěří, že za růst teplot může člověk.

S názorem, že snažit se zabránit globálnímu oteplování je nesmysl, by nejvíce uspěl v Nigérii. Tam s ním souhlasí 16 procent lidí. V Itálii a Francii si to myslí jeden člověk ze sta.

Jak probíhal průzkum BBC

Výzkumníci se ptali lidí v USA, Kanadě, Mexiku, Chile, Brazílii, Británii, Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Turecku, Egyptě, Keni, Nigérii, Indii, Číně, Rusku, na Filipínách, v Jižní Koreji, Austrálii a Indonésii.

V každé zemi se počet dotázaných pohyboval okolo tisíce lidí. Respondenti byli většinou lidé nad 18 let.

Zpráva z průzkumu BBC.

Politici mají pro svoje sliby podporu
Klausův stoupenec poznamená, že zjištěné výsledky jsou právě důkazem enviromentalistické propagandy, která podle prezidenta omezuje svobodu lidí.

Každopádně mají politici, kteří si na půdě OSN notovali o nutnosti zásahu proti oteplování, drtivou podporu minimálně ve 21 významných státech světa. S omezováním emisí například souhlasí 73 procent dotázaných. Mohou tedy ukázat, jestli svoje slova myslí vážně.

"Při síle těchto zjištění je těžké si představit větší podporu veřejného mínění pro národní vůdce, aby konali ve věci klimatu," říká Doug Miller, prezident agentury GlobeScan, která pro BBC průzkum zpracovala.

Reakce "environmentalistů" na Klausův projev

Václav Klaus se ve své knize Modrá, nikoli zelená planeta a v projevu na půdě OSN ostře pustil do takzvaných environmentalistů. Zástupci českých ekologických organizací už na jeho názory reagovali.

Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA:

"Prezident si se zbytkem světa nerozumí... Potíž tkví v tom, že oni vedou praktickou debatu o stupních Celsia, tunách exhalací, milionech lidí a dolarech nákladů, zatímco Klaus pronáší vágní ideologické řeči. Klaus objevuje Ameriku. Samozřejmě, že musíme počítat různé faktory a kalkulovat smysluplnost nákladů. Ale to klimatologové a ekonomové pochopitelně už léta dělají. Propočty, které požaduje udělat, ve zprávě Mezivládního panelu přece jsou. Má ke třem tisícům stran, ale vyplatí se přečíst si ji."

Jan Rovenský, Greenpeace:

"Některé věci, které Klaus řekl, jsou jako ze špatného vtipu. Například tvrzení, že problematiku klimatických změn by měly členské státy OSN řešit vnitrostátně. Myslím, že jeho doporučení obzvlášť ocení například obyvatelé Bangladéše. Podle závěrů klimatologů budou totiž muset v důsledku klimatické změny již v tomto století čelit nedostatku pitné vody a potravin, častějšímu suchu, záplavám a nárůstu tropických nemocí. Průměrný Bangladéšan přitom ke změně klimatu přispívá padesátkrát méně než průměrný Čech. Podobně je na tom většina afrických zemí. Klaus těmto lidem jinými slovy říká: My v rozvinutých zemích můžeme vaše životy, zdraví a prosperitu ohrožovat, jak chceme, a je na vás, jak si s tím poradíte."