Autoři studie Kurt Schmid a Helmut Hafner k těmto výsledkům došli s pomocí takzvaného HR-indikátoru, kdy se hodnotí nejvyšší dosažené vzdělání lidí, kteří ve zkoumané oblasti žijí.
Pokud by všichni dosáhli pouze základního vzdělání, získá region 100 bodů. Pokud by byli všichni vysokoškoláci, tak 300.
Praha ve studii získala 208 bodů. Na dalších místech následují Bratislava s 201 bodem a region bulharského hlavního města Sofie se 193 body. Vídeňané a obyvatelé Budapešti dosáhli shodného výsledku 192 bodů. Za nimi se umístily Bukurešť se 190 a Brněnsko se 189 body.
Od rozdílu sedmi indexových bodů lze podle autorů studie hovořit o "značných rozdílech" mezi zeměmi nebo regiony.
Podle Schmidta je také zajímavá skutečnost, že mezi jednotlivými regiony všech sledovaných zemí je rozpětí mezi nejvyšší a nejnižší zjištěnou hodnotou (51 bodů) větší, než u srovnání na úrovni států, kde činí 37 bodů.
Mezi státy zvítězilo Estonsko s 201 bodem. Následovalo Česko se 188, Litva 187 a Lotyšsko se 186 body. Rakousko a Slovinsko dosáhly shodně na 183 bodů, Slovensko na 182 a Polsko na 181 bodů. Pod průměrem se z hodnocených států umístily Maďarsko, Bulharsko a Chorvatsko.
Schmid upozornil, že použitá metodika zvýhodňuje státy, jejichž vzdělávací systémy "produkují" velké množství maturantů a majitelů vysokoškolských diplomů. Naopak znevýhodněny jsou země, které do třetího stupně vzdělávacího systému nezahrnují například vyšší odborné školy, což platí třeba o Rakousku.
