Rozdílnost ras vede k sociálnímu napětí podle 37 procent Čechů. Majetkové rozdíly má za příčinu problémů 40 procent lidí.
Zhruba každý pátý se domnívá, že sociální napětí vzniká také kvůli rozdílům v zaměstnaneckém žebříčku, mezi zaměstnanými a lidmi bez práce a kvůli rozdílům v úrovni bydlení.
Rozdíly mezi Prahou, městy a venkovem považuje za zdroj potíží 16 procent Čechů. Mezigenerační rozdíly či rozdíly ve zdravotním stavu a vzdělání vnímá jako příčinu napětí každý desátý.
Za nejmenší třecí plochu považují respondenti rozdíly mezi muži a ženami. K hlubokému napětí vedou tyto rozdíly podle dvou lidí ze sta, naopak třetina populace má za to, že různost pohlaví sociální napětí nevytváří vůbec. Výrazně častěji než ženy si to myslí muži.
Na nerovnost mezi městy a venkovem častěji poukazovali lidé z velkých měst kromě Prahy a obcí do dvou tisíc obyvatel. Pražané rozdíly mezi venkovem a městem výrazně častěji za zdroj napětí nepovažovali.
Rozdíly mezi politiky, úředníky a "obyčejnými občany" považují za příčinu napětí především méně majetní. Pro lidi ze střední a vyšší společenské vrstvy tyto skutečnosti problémem nejsou.
Průzkumu CVVM se počátkem listopadu zúčastnilo 1060 Čechů starších 15 let. "Oslovení občané měli posoudit, které rozdíly mezi různými sociálními seskupeními vedou k napětí v celé společnosti," vysvětlila smysl šetření Gabriela Šamanová z CVVM.