Vymahatelnost spravedlnosti je výrazně hůře pociťována u majetkových trestných činů (podvodů, zpronevěr, krádeží apod.), než u násilných činů. Pocit nižší vymahatelnosti spravedlnosti mají lidé, kteří se někdy stali obětí trestného činu.
Postoje se příliš neliší v sociálních skupinách - nejnižší je však mezi respondenty, kteří inklinují k volbě antiestablishmentových stran (KSČM, SPD, Úsvit) či nechodí volit. Pocit nevymahatelnosti práva tedy může souviset s nedůvěrou v zastupitelskou demokracii. Častěji ho mají respondenti, kteří prosazují vyšší tresty a jsou pro trest smrti. Postoj k vymahatelnosti práva tedy může souviset s obecně autoritářskými postoji.