Průzkumu se zúčastnilo 3166 lidí. Klause si na Hradě i v druhém funkčním období přeje 57 procent z nich.
Jeho další působení v prezidentské funkci podporují nejvíce příznivci ODS (90 procent), lidovců (61 procent) a překvapivě také zelených (60 procent).
Překvapivé je to proto, že nynější vedení Strany zelených je zcela zásadně proti tomu, aby "odpůrce občanské společnosti" Klaus zůstal hlavou státu.
Jak si šéf zelených Martin Bursík vysvětluje tento rozdíl mezi oficiální linií strany a přáním jejích voličů?
"Asi je to tím, že dnes je hodně malý výběr možných kandidátů. Lidé prezidenta podvědomě vybírají jen mezi šovinistickým alkoholikem z Vysočiny (Milošem Zemanem) a Klausem," míní Bursík.
Lidé si chtějí prezidenta volit sami
Tři čtvrtiny lidí si přejí, aby mohly prezidenta volit samy. A nikoliv parlament, jako je tomu nyní.
Vyslyší tak silnou shodu veřejnosti politici, vzdají se této pravomoci a nechají lidi hlasovat o hlavě státu? Tři strany - ČSSD, lidovci a zelení - měsíc před volbami slibují, že ano.
A všechny tři chtějí přímou prezidentskou volbu dát jako prioritu do vládního prohlášení, kde se kabinet zavazuje, co všechno zavede.
Nejvíce po přímé prezidentské volbě volají příznivci zelených. "Je to naše priorita. Kromě prezidenta chceme, aby lidé mohli přímo volit i starosty a hejtmany. Věříme, že tím se postupně obnoví důvěra lidí v politiku a v politiky," říká předseda Strany zelených Martin Bursík.
"Návrh na přímou volbu prezidenta předložíme hned po volbách," slibuje také úřadující šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
ODS to raději neřeší
Lidovci coby dlouhodobí zastánci této věci po zkušenostech s hádkami ohledně způsobu, jak prezidenta volit, nevěří, že se to povede tak rychle.
"Odhaduji, že v roce 2008 to ještě nebude. Ale pak už další prezident bude volen přímo," míní místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal.
Politici chtěli přímou volbu zavést už před čtyřmi lety, ale nedokázali se shodnout na metodě. ODS chtěla, aby do druhého kola postoupili jen ti kandidáti, kteří získají v prvním kole přes 12 procent hlasů.
Ostatní strany to odmítly a prosazovaly, aby stejně jako v senátních volbách postupovali jen dva nejlepší. (To zase ODS nechce kvůli obavě, že všichni ostatní se mohou spojit proti jejímu kandidátovi a vyřadit ho).
Dnes, před červnovými volbami, je ODS jedinou z rozhodujících stran, která vůbec téma "prezidentská volba" nemá v programu. "Není to téma těchto voleb," vysvětluje lídr ODS Mirek Topolánek.
Jeho strana to však neřeší hlavně proto, že v ODS se na této věci nedokážou shodnout. Přímá volba tam má jak zastánce, tak odpůrce (mezi ně patří i Topolánek). Přitom si jí přeje velká většina příznivců ODS, podle průzkumu celkem 77 procent.
Za aktuální téma to nepovažují ani komunisté, ačkoliv 81 procent jejich stoupenců by také rádo hlasovalo samo.
"Přímá prezidentská volba je až to poslední. Nejprve chceme prosadit obecné referendum a přímou volbu starostů i hejtmanů," říká šéf KSČM Vojtěch Filip.
Václavu Klausovi vyprší v roce 2008 pětileté období. Pokud se do té doby strany nedokážou shodnout na zavedení přímé volby, bude hlavu státu opět tradičně volit parlament.
A bude tudíž záležet na jeho složení, tedy i na letošních volbách do Sněmovny. Jejich favorit, pravicová ODS, chce znovu prosadit Václava Klause, který už vyjádřil zájem pokračovat i ve druhém funkčním období.
Ostatní partaje své prezidentské kandidáty tají a omezují se pouze na prohlášení typu "Klaus to rozhodně nebude".
"Jméno budeme řešit až po vyhraných volbách," říká Bohuslav Sobotka z ČSSD. Právě levicoví příznivci sociálních demokratů a komunistů si nepřejí, aby Klaus na Hradě pokračoval.
Premiér a lídr ČSSD Jiří Paroubek zatím jen prozradil, že za dva roky chce jako hlavu prosadit někoho, "jako je třeba ombudsman Otakar Motej, ale mladšího".
Čtyři roky nesplněný slib
Připomenutí voleb 2002 ukazuje, jak vážně to dnes politici myslí se zavedením "přímé prezidentské volby".
Lidovci a unionisté tehdy udělali z přímé prezidentské volby svůj hlavní tahák na voliče, sociální demokraté ji zase měli a dodnes mají ve svém programu.
Když pak tato trojice sestavila společnou vládu, dali si přímou volbu do koaliční smlouvy.
A poté, co se k nim na podzim 2002 přidala i opoziční ODS (protože se zdálo, že Václav Klaus nemá v parlamentu šanci být zvolen prezidentem), vypadalo to, že lidé skutečně budou hlavu státu volit sami. Dodnes tomu tak není.
Nápad spadl pod stůl přesně před rokem. Dvě rozhodující strany, ODS a ČSSD, se totiž nedokázaly po dvou letech dohadů shodnout na způsobu volby: tedy kolik by měla mít kol a kolik kandidátů by postupovalo dál. A tak to raději celé zamítli.
