Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Průzkum: jsme tak trochu bezohlední

  0:01aktualizováno  0:01
Průměrný Čech je tak trochu bezohledný: razí myšlenku, že by se každý měl postarat sám o sebe. Není si příliš jistý tím, zda by se stát měl starat o ty, kteří sami nemohou (či nechtějí). Ale zato by se měl rázně zasadit o to, aby se do země dostalo co nejméně přistěhovalců. I tak se dají číst výsledky červnového reprezentativního šetření společnosti Opinion Window, která se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Agentura oslovila metodou osobních rozhovorů 1047 respondentů.

"Výsledky průzkumu nelze přeceňovat a kategoricky soudit, jací Češi jsou. Nicméně z čísel, která jsme získali, skutečně vyplývá: jsme poněkud sobečtí a bezohlední," uvedl ředitel kvantitativního výzkumu společnosti Petr Hrala. Tak například s tvrzením, že by se měl každý starat sám o sebe, zcela souhlasilo pětadvacet procent dotázaných, dalších šestatřicet procent s výrokem spíše souhlasí.

Dohromady tedy přes šedesát procent lidí říká: Co je mi po jiných? "Lidé cítí, že potřebují velmi ostré lokty, aby se prosadili, a zdá se jim, že brát ohledy na druhé by je zdržovalo. Tato jistá bezohlednost bohužel souvisí s celkovou náladou ve společnosti. S rozladěností, kterou mnozí lidé pociťují," soudí psycholog Karel Humhal.

Jeho slova potvrzuje řada nedávných průzkumů. Například podle květnového šetření společnosti GfK považuje dvaapadesát procent občanů Českou republiku za zkorumpovaný stát. Podobná nespokojenost panuje v řadě zemí, třeba v Německu.

Horst Opaschowski z hamburského ústavu pro výzkum volného času v dubnu varoval, že podle jeho výzkumu myslí stále více Němců na vlastní bezstarostnou zábavu než na pomoc druhým. "Zřetelná většina lidí myslí v životě nejdřív na vlastní požitky. Soužití s druhými či něco jako společenská odpovědnost je jim cizí," řekl podle ČTK Opaschowski.

V tuzemsku to se "společenskou odpovědností" není o moc slavnější. Alespoň podle výzkumu agentury Opinion Window: šestatřicet procent dotázaných se neztotožňuje s myšlenkou, že stát má povinnost starat se o ty, kteří toho sami nejsou schopni. Osm z deseti Čechů je také pro, aby stát omezil přistěhovalectví a zpřísnil pravidla pro poskytování politického azylu.

"Zarazilo mě, kolik lidí se k tomuto názoru přihlásilo. Čekali jsme, že nalezneme menšinu, která bude tento xenofobní postoj zastávat. Ukázalo se, že jde o většinový postoj," podotkl Petr Hrala. Ten soudí, že se na vysokém počtu lidí, kteří volají po zpřísnění azylové politiky, podepsala neznalost problematiky. "Jednak v tuzemsku získá azyl jen nepatrné procento žadatelů. A jednak tu s azylanty nikdy nebyl větší problém," uvedl Hrala.

S otázkou "Myslíte, že by náš stát měl omezovat přistěhovalectví a zpřísňovat pravidla pro poskytování politického azylu žadatelům?" zcela souhlasí čtyřiačtyřicet procent dotázaných. A spíše souhlasí šestatřicet procent respondentů. Dohromady osmdesát procent respondentů.

"Vlastně to není tak překvapivý výsledek," soudí Miluše Rezková z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd. "Před časem jsme dělali podobné výzkumy. Z nich rovněž vyplynulo, že lidé opravdu nejsou nakloněni přistěhovalectví a uprchlíkům. Nelíbí se jim, že jde o nelegální stav - z novin vědí, že různých ilegálních běženců je v zemi hodně a že to stát nemá tak pod kontrolou," míní Rezková.

Průzkum, ve kterém se tázal občanů, zda jim vadí příchod cizinců do země, provedl před třemi lety také Institut pro výzkum veřejného mínění. Z šetření vyplynulo, že lidé jsou pro to poskytnout útočiště těm, kteří se ve své vlastní vlasti ocitli v bezprostředním ohrožení života. Naopak skoro nikdo z těch, kteří by se chtěli přistěhovat, aby si vylepšili životní podmínky, nemohl s podporou lidí počítat.
Jana Chržová z Českého helsinského výboru vidí jádro nechuti k "cizímu" v nespokojenosti a nervozitě společnosti.

"Lidé sami mají problémy. Stále slyší, jak roste nezaměstnanost, k tomu mají mnohdy hodně hluboko do kapes. Nechtějí vidět, že by sem cizinci přišli a měli se tu lépe." V lidech podle ní vzrůstá pocit ohrožení, že je cizinci oberou o možnosti, které by mohli využít sami.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.