Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě vládu premiéra Bohuslava...

Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě vládu premiéra Bohuslava Sobotky. (29. ledna 2014) | foto: Dan Materna, MAFRA

Rok se Zemanem otočil letitý poměr sil, lidé mu chtějí ubrat pravomoci

  • 195
Podíl lidí, kteří by si přáli rozšíření prezidentských pravomocí, klesl po roce úřadování Miloše Zemana ze 32 na 15 procent. Více lidí by prezidentovi pravomoci ubralo, dosud to deset let bylo naopak. Uvedla to agentura CVVM, pracující pod Akademií věd. Stoupenců přímé volby prezidenta je nadále většina.

O potřebě brát průzkumy s rezervou nicméně svědčí skutečnost, že agentura STEM aktuálně vydala zprávu, podle níž lidé soudí, že Miloš Zeman je ve svém prvním roce v úřadě lepším prezidentem než Václav Klaus ve svém roce desátém a posledním. Což je na pohled v rozporu s čísly, jichž se dobralo CVVM, když se ptalo na konkrétní prezidentské pravomoci.

Metodika výzkumu CVVM

Výzkum se konal 13.-20. ledna. Agentura vybrala dotázané na základě reprezentativity podle krajů, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání (podrobnou zprávu včetně metodiky najdete zde).

Klausovi mohla podle STEM v očích veřejnosti uškodit aboliční část prezidentské amnestie. Také jiné průzkumy důvěry z doby po amnestii ukázaly razantní propad důvěry v odcházejícího prezidenta.

Co tedy říká CVVM? V souhrnné otázce, zda by prezidentské pravomoci měly být rozšířeny, zachovány či zmenšeny, je patrný posun k oslabení role hlavy státu. Zastánců zúžení pravomocí přibylo ze 16 na 25 procent, zastánců rozšíření pravomocí naopak ubylo ze 32 na 15 %. Dvaapadesát Čechů ze sta by pravomoci ponechalo a dopočet do sta procent tvořily odpovědi "nevím", uvedlo CVVM.

Za Václava Klause chtělo "kladeče věnců" nejméně lidí

Zajímavé je srovnání se Zemanovými předchůdci. V roce 2002 například pro rozšíření pravomocí prezidenta (v té době Václava Havla) bylo jen 11 procent dotázaných, zatímco pro zúžení pravomocí 35.

Pokud bychom názor občanů na prezidentské pravomoci brali za odraz práce konkrétního člověka zastávajícího nejvyšší úřad v zemi - síla tohoto vlivu je patrná, ale prakticky nezměřitelná - byla by čísla Václava Havla nejméně lichotivou odezvou ze všech tří polistopadových prezidentů. V době, kdy byl hlavou státu Václav Klaus, kolísal podíl zastánců zúžení prezidentských pravomocí mezi 9 a 17 % a podíl stoupenců rozšíření pravomocí mezi 19 a 32 %.

Co říká CVVM

"Mezi respondenty, kteří se vyslovili pro změnu pravomocí, v letech 2004 až 2013 převládal názor, že by pravomoci prezidenta měly být rozšířeny. V aktuálním výzkumu významně převážil podíl těch, kteří by si přáli jejich zúžení."

"Mezi respondenty, kteří se vyslovili pro změnu pravomocí prezidenta, v období let 2004 až 2013 převládal názor, že by pravomoci prezidenta měly být rozšířeny. V aktuálním výzkumu došlo v tomto směru k obratu, když mezi respondenty, kteří si přejí změnit současný stav pravomocí prezidenta, významně převážil podíl těch, kteří by si přáli jejich zúžení," konstatuje CVVM.

Výrazně stoupl počet lidí, kteří soudí, že by prezident měl mít právo udělovat amnestii, milost či zmírnění trestu (ze 23 na 34 procent). Prezident Miloš Zeman přitom opakovaně uvedl, že těchto možností až na naprosté výjimky v případě milostí využívat nebude. Procenta se však v tomto případě spíše vracejí na úroveň, v níž se nacházela před Klausovou amnestií.

Počet lidí, kteří soudí, že prezident má mít právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu, když se "rozhodne, že to vyžaduje politická situace", je víceméně setrvalý, nyní činí 14 procent.

Výrazně ubylo stoupenců pravomoci prezidenta zamítnout parlamentem přijatý zákon bez možnosti, aby parlament hlavu státu přehlasoval. Nyní si to myslí jen 26 % dotázaných. Z časové řady opět vychází relativně dobře působení Václava Klause, během jehož dvou mandátů stoupenců prezidentova nepřehlasovatelného veta přibylo z 15 % (rok před odchodem Václava Havla z úřadu) na 40 % v březnu 2013.

Češi stále podporují přímou volbu prezidenta

Navzdory kritičtějšímu pohledu na některé prezidentské pravomoci nicméně nadále přesvědčivá většina lidí soudí, že je správné, že si Češi volí prezidenta přímo. Podíl stoupenců přímé volby (67 %) je vyšší než kdy v minulých 12 letech, které zahrnuje časová řada CVVM - s výjimkou března 2013, tedy doby, kdy se Miloš Zeman ujímal úřadu (podrobnosti najdete zde).

V březnu 2013 výrazná většina lidí soudila, že prezident má v omezené míře do činnosti vlády zasahovat (64 %) nebo vládu rovnou řídit (15 %), zatímco proti vměšování prezidenta bylo 18 % dotázaných. Po roce úřadování Miloše Zemana se vracejí "klausovská" čísla: 55 % lidí soudí, že má prezident zasahovat do chodu vlády omezeně, 12 %, že ji má řídit, 29 %, že do jejího chodu nemá vůbec zasahovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video