Výzkum CVVM (celý jej najdete zde) se konal mezi 8. a 15. červnem na vzorku 1 022 lidí, zastoupených co do pohlaví, bydliště, vzdělání a věku tak, aby byli obrazem české populace.
Znění otázky„Měla nebo neměla by podle Vás Česká republika přijímat imigranty a uprchlíky z Ukrajiny / ze Sýrie / ze severní Afriky?“ |
Ze tří zkoumaných skupin migrantů či uprchlíků se lidé nejméně kriticky stavěli k možnosti přijmout Ukrajince. Všechny či většinu z nich by na českém území přijalo 13 procent obyvatel. Čtyřicet procent lidí souhlasilo s myšlenkou přijmout jich „jen málo“. Žádné ukrajinské běžence a migranty nechce v Česku 44 % lidí.
Vůči běžencům ze Sýrie a severní Afriky jsou Češi výrazně kritičtější. Lidí, kteří podpořili přijetí Syřanů (součet možností „všechny“, „většinu“ i „málo“) bylo v dotázaném vzorku 26 %, proti bylo 71 %. U Severoafričanů tento podíl činil 24 ku 72 procentům, zbylí lidé neměli názor.
Úspěšnost žádostí o azyl a jejich celkový počet jsou nicméně dvě různé věci. Česká republika už vyjádřila ochotu přijmout zhruba 1 500 uprchlíků, což je v kontextu celkového počtu žádostí v EU (loni 626 tisíc) relativně málo.
Azyl každému? Zdaleka ne, ale kdo prchá z války, uspěje častěji
Konkrétně Syřanů loni požádalo o azyl v EU 122 tisíc. Je to jen zlomek z více než čtyř milionů syrských uprchlíků (většina jich zůstává v táborech na Blízkém východě) a dalších více než sedmi milionů lidí, kteří jsou v důsledku války bez domova, ale zůstávají v Sýrii. Žádosti Syřanů, kteří se dostanou do EU, úřady často s ohledem na kritickou situaci v Sýrii uznávají a azyl udělují.
Poměrně úspěšní jsou i žadatelé z jiných válkou zničených zemí, například Iráku (Iráčané stejně jako Syřané prchají před tzv. Islámským státem) či Afghánistánu. V celkovém pohledu nicméně EU kladně vyřizuje jen zhruba třetinu žádostí o azyl. Zamítnutí se často dočkají lidé ze zemí, v nichž není situace tak „horká“.
Na otázku, zda lidé vědí o krizové situaci v Itálii a Řecku v souvislosti s imigrační vlnou, odpovědělo ve výzkumu CVVM kladně 68 % dotázaných, záporně 32 %. O něco menší povědomí o krizi deklarovali lidé ve věku skupině 15-29 let.
Zde je však třeba podotknout, že různí lidé mohou být vůči sobě různě kritičtí v tom, zda se sami pokládají za informované. Důsledným porovnáním, kolik a jak kvalitních informací má která věková skupina, se výzkum nezabýval.
Informovanost o kvótách - zvažovaném, nyní už neaktuálním klíči na rozdělení uprchlíků v rámci EU - v polovině června měla pětina lidí dobrou a další dvě pětiny aspoň rámcovou. Nicméně o tom, že by v rámci kvót měli přijít jen Syřané a Eritrejci, věděla jen polovina lidí z těch, kteří tvrdili, že kvótám dobře či alespoň zhruba rozumějí.
Pokud se vám na tomto místě nezobrazuje infografika, klikněte zde.