Žebříček bezpečnostních rizik letos ovládla rizika spojovaná s imigrační vlnou: terorismus, mezinárodní organizovaný zločin a náboženský radikalismus, ukazuje průzkum vnímání bezpečnostních rizik agentury CVVM.
Respondenti šetření měli nejprve ze seznamu potenciálních bezpečnostních rizik vybrat ta nejreálnější. V čele žebříčku se s výrazným náskokem umístil terorismus. Že jsou teroristé - ať už organizovaní či „na volné noze“ - velkou hrozbou pro naši společnost, se shodlo 81 procent z nich.
Dvě třetiny dotázaných se velmi obávají mezinárodního organizovaného zločinu a přílivu uprchlíků. Jen o něco méně lidí uvedlo jako velkou hrozbu radikální náboženská hnutí.
„Letošní výsledky nabudou na významnosti, pokud provedeme jejich srovnání s předchozími,“ komentuje výsledky šetření Milan Tuček z CVVM. „Celkově toto srovnání dokládá, že názorová stabilita byla v posledním roce zásadně porušena a to v položkách přímo či zprostředkovaně souvisejících s uprchlickou krizí - s tzv. Islámským státem a teroristickými útoky, jakož i s vojenskými konflikty v Sýrii, v Iráku, v Jemenu, v Afghánistánu, v Libyi či na Ukrajině,“ upozorňuje.
Vývojové grafy zachytily očekávatelný nárůst obavy z uprchlíků, terorismu a náboženského radikalismu během posledního roku. Zatímco v letech 2006 až 2013 považovala terorismus za významnou hrozbu zhruba polovina lidí, v roce 2014 stouplo číslo na 62 procent a v roce 2015 dokonce na 81 procent populace.
Graf reálnosti hrozby terorismu skupin či jednotlivců:
Ještě strmější nárůst zaznamenal graf obavy z uprchlíků - během jediného roku se počet „ohrožených“ lidí zvedl z 32 na 65 procent. Radikální náboženská hnutí děsí v současnosti 62 procent lidí oproti 47 procentům z roku 2014.
Stabilní, ačkoli nijak optimistické, je hodnocení cizinců, kteří v Česku již žijí: Za hrozbu je dlouhodobě považuje asi polovina společnosti. Rovněž vyrovnané výsledky vykazují extremistické politické skupiny: Krajní pravice i levice představují hrozbu pro necelých padesát procent respondentů.
Válka by Čechy nepřekvapila
Druhá otázka v průzkumu zkoumala odvěké společenské strašáky: Válku, hlad a nemoci.
Zatímco hrozba světové ekonomické krize podle dotazovaných trvale klesá a výrazně méně lidí myslí na epidemie, přírodní katastrofy či nedostatek surovin, dramaticky se změnilo vnímání rizika války. Vypuknutí válečného konfliktu považuje za reálnou hrozbu celá polovina společnosti. Přitom ještě v roce 2013 se jí obávalo jen osmnáct procent lidí.
Doplňující otázkou navíc autoři výzkumu zjišťovali, odkud nám bezpečnostní riziko podle respondentů hrozí. Trojici dlouhodobých premiantů - Rusko, Irák a Írán - vytlačil z čela žebříčku Islámský stát (34,5 procenta). Na druhém místě je Sýrie (20,2 procenta) a třetí skončilo Rusko (17 procent).
„Více jak polovina respondentů v prvním výběru uvedla země, které spadají do muslimského světa zachváceného nepokoji, ozbrojenými konflikty a terorem,“ popisuje výsledky Tuček. „Výrazně se zvýšila frekventovanost Sýrie, což samozřejmě souvisí s konfliktem, který se na jejím území odehrává. Zřetelně se zvýšila také frekvence Turecka jako bezpečnostní hrozby.
Nakonec se sociologové ptali lidí, jaké mají vyhlídky do budoucna. Zjistili, že stabilně optimisticky hledí lidé ve vztahu k sobě a svým blízkým a ve vztahu k České republice. Už patnáct let vidí pozitivně své zítřky i budoucnost české společnosti dvě třetiny lidí.
Naopak pesimisticky - a to se zhoršující se tendencí - pohlíží respondenti na budoucnost Evropy a lidstva jako takového. Velké naděje nepřikládá Evropě ani globální společnosti dvě třetiny dotazovaných.
Průzkum CVVMTerénní šetření probíhalo v období 30. listopadu až 7. prosince 2015. Kvótní výběr určil 1 048 respondentů - českých občanů starších patnácti let - kteří odpovídali přes standardizovaný dotazník. Celý dokument si můžete prohlédnout zde. |
