Dalším překvapením je třeba tento závěr: aby se volič Strany zelených cítil spokojeně, nepotřebuje k tomu hlavně kvalitní životní prostředí, ale především uspokojivé příjmy a majetek.
Lidé, kteří volí křesťansky orientovanou lidovou stranu, zase potřebují ke spokojenosti dobrou nabídku zboží a služeb. Naopak podprůměrný vliv na jejich spokojenost má kvalita mezilidských vztahů.
Exkluzivní průzkum společnosti GfK pro MF DNES, kterého se zúčastnilo 3 200 lidí, také ukázal, že žijeme v silně konzumní společností, ale neradi si to přiznáváme.
Pokud se lidé rozdělí na skupiny podle toho, koho volili, peníze mají největší vliv na spokojenost příznivců Strany zelených. Podle odborníků to má svoji logiku.
"Směr zelené politiky v Česku se liší od směru jinde v Evropě. Je tam vidět příklon k neoliberalismu, strana přitahuje mladé, dynamičtější a dravější lidi, u kterých je patrný vliv majetku na spokojenost," uvedl sociolog Pavel Rusý z GfK.
A proč voliči KDU-ČSL potřebují ke spokojenosti dobrou nabídku zboží a služeb? Spíš než důraz na konzum v tom vidí místopředsedkyně KDU-ČSL Vlasta Parkanová odraz situace tradičních voličů strany. Na venkově mají totiž jen omezený sortiment zboží.
Doba workoholiků je pryč. Češi vědí, co s časem
Jestli právě nestíháte a máte pocit, že vám chybí volno, tak vězte, že jste v menšině. Osm Čechů z deseti má pocit, že mají dostatek volného času.
Doba změn v devadesátých letech, kdy toho od zaměstnanců najednou chtěl šéf víc a museli zůstávat v práci déle, než chtěli, už pominula. "Lidé, kteří chtějí víc vydělávat, se spokojí s menším množstvím volného času a obráceně. Tohle člověk může ovlivnit," říká autor výzkumu Pavel Rusý z agentury GfK.
Personální konzultant Tomáš Libert dodává, že Češi sice nemají volného času víc než dřív, ale naučili se ho lépe využívat. "Doba čtrnáctihodinových směn a workoholiků je už dávno pryč," míní Libert.
Jen dospěli, kritizují politiky
Z výzkumu také vyplynulo, že nejvíc lidem vadí politická situace. S ní je spokojena pouze čtvrtina dotázaných. Naopak nejvíc lidem vyhovuje úroveň zboží a služeb, kde se míra spokojenosti přiblížila 90 procentům. V době nonstop otevřených hypermarketů to příliš nepřekvapí.
Na otázku, jakou hodnotu lidé řadí nejvýše, zněla nejčastější odpověď, že zdraví, zajištění v důchodu a práci.
Vtip je v tom, že sociologové takovým odpovědím příliš nevěří. Často se totiž stává, že lidé ve výzkumech odpovídají tak, jak si myslí, že by se odpovídat mělo.
Při hlubší analýze výsledků vychází, že spokojenost závisí na majetku. "Česká společnost je konzumní, ale Češi si to nechtějí přiznat," míní Rusý.
Nejradostněji svůj život hodnotí čerstvě plnoletá mládež do 24 let (z 60 procent). "Mám spoustu možností, kam se přihlásit na vysokou školu, a vůbec mám pocit, že se životní standard v Česku zvyšuje," říká devatenáctiletý student Aleš Jehlička z Prahy. Ten kritizuje jenom politiku – neschopnost politiků se dohodnout a jejich styky s mafiány.
Platí také, že muži jsou zhruba o sedm procent spokojenější než ženy. Patrně proto, že mají větší šanci získat lepší plat nebo se vyšvihnout na vedoucí pozici ve firmě.
Za optimisty na Moravu
Z českých krajů jsou to obyvatelé Jihočeského kraje, kteří si myslí, že se jim vede nejlépe. Na Moravě pak mají stejné mínění obyvatelé Zlínska.
Jihočeši jsou optimisté navzdory tomu, že rozhodně v České republice nepatří k nejbohatším. Jihočeský hejtman Jan Zahradník to přičítá "houževnatosti svých krajanů a schopnosti postarat se o sebe".
Sociolog Pavel Rusý mluví o stejné věci pragmatičtěji: "Za komunistů byl Jihočeský kraj hodně zanedbaný. Díky rozvoji turistiky se proměňuje rok od roku k lepšímu a místní si toho všímají."
Celkově je však spokojenější Morava než Čechy. "Moraváci jsou srdečnější, dokážou si víc užívat života, jsou pohodovější, a tím i spokojenější," uvažuje farář z Valašských Klobouků Karel Janíček.
