Češi se nyní v EU řadí do skupiny zemí, v níž je největší skepse vůči tomuto dokumentu. Menší podpora ústavě je již jen v Dánsku, Británii a v Turecku, které na členství teprve čeká.
Těsně před květnovým vstupem do EU si na přísun informací stěžovalo šest z deseti dotazovaných Čechů.
Nejvíce lidé věří médiím
Autoři průzkumu soudí, že v ČR hraje roli nedostatečná informovanost lidí. "Tyto obavy jsou povzbuzovány některými domácími politickými subjekty," uvedli. Se zněním ústavy nesouhlasila například ODS. Jako nepotřebnou ji vnímal také její bývalý předseda a nyní prezident Václav Klaus.
Lidé podle průzkumu uváděli, že informace nejvíce čerpají z médií. Z toho patrně vyplývá, že z různých institucí nejvíce důvěřují rozhlasu, televizi a novinám. Naopak vůbec nejméně důvěry požívají politické strany, kterým věří jen každý desátý člověk, či český parlament.
Ve srovnání s výzkumem z podzimu 2003 se na jaře 2004 informovanost o EU prakticky nezměnila, konstatoval průzkum. "A to i přesto, že o vstupu byla poměrně rozsáhlá veřejná debata a vláda investovala nemalé prostředky do přesvědčovací kampaně," uvedl Zdeněk Dytrt.
Politici se na euroústavě dohodli
Zástupci zemí EU se na návrhu ústavy shodli v červnu. Domluvili se například na tom, že budou v EU přijímat rozhodnutí většinou nejméně 55 procent členských států, ale toto číslo musí vytvořit alespoň 15 zemí reprezentujících 65 procent obyvatel.
Průzkum dále uvedl, že další rozšiřování Evropské unie chce takřka polovina Čechů, konkrétně 49 procent, a jednoznačně proti je necelá pětina lidí. Jedna třetina respondentů se nedokázala rozhodnout, zda by v EU uvítala další nováčky.
Po letošním květnovém rozšíření EU o deset nových zemí včetně ČR se očekává, že by se kolem roku 2007 členy měly stát také Bulharsko a Rumunsko. O členství usilují rovněž Turecko, Chorvatsko a další balkánské země.
