Platby jsou přijatelné zejména pro mladší a lépe placené lidi. Uvědomují si totiž, že bez spoluúčasti se kvalita zdravotní péče nezvýší.
Výše úhrady by podle nich měla odpovídat tomu, jak moc pacient služeb lékařů využívá. Starší ročníky naopak zdůrazňují princip solidarity, současný systém by v podstatě neměnily.
Za různé druhy služeb by si připlatilo 13 až 59 procent dotázaných. Lidé však zároveň očekávají, že za to získají více informací o svém zdravotním stavu, o možnostech léčby a lékař v ordinaci na ně bude mít více času.
Lidé jsou nejčastěji ochotni zaplatit 50 korun například za návštěvy praktického lékaře u pacienta, za pobyt v nemocnici nebo přepravu sanitou. Za výdej léku na recept by sáhli do kapsy pro pětikorunu.
Vláda spoluúčast pacientů odložila
"Výsledky výzkumu předložíme politikům," uvedl vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství Purkyňovy společnosti Bohumil Seifert. Současný systém financování zdravotní péče považuje za dlouhodobě neúnosný.
"Poučit se můžeme například na Slovensku. Tam zavedení plateb přineslo snížení počtu pacientů a zkrácení čekacích dob v ordinacích, snížení počtu receptů, tudíž i nemalou úsporu veřejných prostředků," dodal.
Ministryně zdravotnictví Marie Součková navrhla, aby dospělí lidé od roku 2006 platili 50 korun za návštěvu praktického lékaře, 20 korun za recept a 100 korun za návštěvu odborného lékaře bez doporučení. Vláda návrh odmítla.
