V rámci průzkumu bylo dotazováno 2200 Němců a po pěti stovkách Čechů a Poláků. Plných 61 procent Poláků a 38 procent Čechů v něm například označilo za pravděpodobné, že Němci budou jednoho dne požadovat vrácení pohraničních oblastí nebo odškodnění za ně.
Pro ředitele muzea Hermanna Schäfera je to "děsivý" výsledek. "Musíme k tomu přistupovat se vší vážností, pokud chceme mít dobré vztahy," řekl MF DNES Schäfer.
Podle názoru některých českých diplomatů je to důsledek toho, že z Německa stále zaznívají požadavky na zrušení Benešových dekretů. "Je třeba to brát tak, že jde o požadavky a hlasy jednotlivců, které však nemají politickou podporu," poznamenává k tomu Schäfer.
Němci o svém vysídlení mnoho neví
Plná čtvrtina Němců uvedla, že má v rámci rodiny nějakou osobní zkušenost s poválečným vyhnáním. Přesto jsou podle průzkumu znalosti o tématu vyhnání mezi Němci stále poměrně malé.
Velká většina dotázaných Němců například nebyla schopna správně uvést počet německých uprchlíků a lidí vysídlených ze střední a východní Evropy. Jen kolem deseti procent se strefilo do správné odpovědi, že jich bylo mezi 10 až 20 miliony.
"Velký rozdíl ve vnímání této části historie je mezi někdejším západním a východním Německem, kde se o ní otevřeně mluví teprve posledních patnáct let," říká německý historik. Jen asi polovina Poláků dnes ví, že před válkou byla polská velkoměsta Štětín, Gdaňsk nebo Vratislav obývána převážně Němci. Toto povědomí mizí i u Němců, zvláště mezi mladými do třiceti let.
Němcům jsou vyhnanci lhostejní
Průzkum potvrdil skutečnost, že vztah většiny Němců vůči krajanským organizacím poválečných vyhnanců je v podstatě lhostejný, naopak v Polsku i Česku mají tyto spolky stále velmi špatnou pověst.
Jen pět procent Poláků a čtyři procenta Čechů si myslí, že krajanská sdružení podporují přátelské a kulturní kontakty. Velká většina soudí, že jim jde hlavně o opětné získání majetku.
Bonnské muzeum vypracovalo studii v rámci přípravy na výstavu Útěk, vyhnání, integrace, která bude otevřena v Bonnu 2. prosince. Výstava už nyní vyvolává rozporuplné reakce. Schäfer doufá, že se o ní bude diskutovat. "Ale především má napomoci vzájemnému porozumění," říká.
Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů doufá, že expozice nebude opomíjet některé souvislosti. "Bylo by krajně nešťastné, kdyby návštěvník bez historických znalostí z ní odešel s pocitem, že Česko nebo Polsko jsou zločinné státy," říká.
Česko-německé vztahy jsou lepší
Navzdory přetrvávající nedůvěře jsou podle Handla vztahy mezi Čechy a Němci zejména na politické rovině lepší než nyní mezi vládami v Berlíně a Varšavě. Německo-polské kontakty totiž značně poškodil záměr německého Svazu vyhnanců postavit v Berlíně Centrum proti vyhánění. Zatímco konzervativci z CDU/CSU včetně kancléřky Angely Merkelové jsou pro, SPD se staví proti.
Podle Handla došlo ke značné proměně v posledních pěti letech. "Dnes osmdesát procent Čechů pohlíží na odsun Němců jako na důsledek druhé světové války, zároveň stejné procento hodnotí vzájemné vztahy jako dobré," dodává politolog.
