VÍCE
- seznam všech výherců
- soutěž Velvyslanců Becherovky
Všude nás podle průzkumu nejvíce proslavil sport, v Lisabonu vedl fotbal a ve Stockholmu zase hokej. Londýňanům se nejčastěji naše země spojovala, mimo Prahy, s pivem. Kromě sportovců nás proslavila Eva Herzigová a jeden Londýňan si vzpomněl na Pana Tau a Jiřího Menzla.
Někteří respondenti zarytě tvrdili, že jsme ortodoxní a katolická země nebo nás spojovali s Ruskem. Také jsme hodnoceni jako levná pracovní síla.
Většina znala Prahu
Celých 66 procent dotázaných ví, že hlavním městem Česka je Praha, se kterou si oslovení spojují především její krásu a historii. Ale také zazněly názory, že naším hlavním městem je Sarajevo, Bělehrad, Monako, Riga, Vídeň, Moskva Bratislava, Budapešť, Bukurešť, Varšava, Berlín či Riga.
Asi 20 procent respondentů už navštívilo Českou republiku, nejčastěji před více než rokem a strávili tu přes 4 dny. Jejich jednoznačným cílem byla Praha, někteří si udělali výlet i do Mariánských Lázní, Telče, Tábora, Liberce nebo Terezína.
Na otázku, co se jim vybaví, když se řekne Praha, se ale některým vybavilo: Bulharsko, Maďarsko, Dunaj nebo V.I. Lenin.
Někteří dotázaní si s Prahou spojili sametovou revoluci, Pražském jaru 1968 a o upálení studenta Jana Palacha. Ale také se v dotaznících objevily názory, že v Praze jsou zlí taxikáři, prostituce a zloději.
Jídlo a pití je známější než prezident
Asi pětina z oslovených už ochutnalo typické české jídlo. Nejčastěji okusili knedlíky a guláš, ale vzpomněli si i na rajskou, svíčkovou, kapra, utopence či cibulačku. Někteří měli za to, že typicky české jídlo je i boršč.
Českou kuchyni jako takovou hodnotili Evropané celkem pozitivně, jako velmi dobrou nebo spíš dobrou. Nechutnalo pouze Francouzům, podle nich je naše kuchyně spíše špatná.
S nápoji byla situace lepší, typicky český mok už ochutnalo přes 40 procent oslovených. Vede pivo a Becherovka. Někteří zařadili mezi typicky české nápoje i absint. Pokud znal někdo naše pivo včetně značky, pak uvedl nejčastěji Pilsner Urquell, Budvar a Staropramen. Podle Belgičanů je jejich pivo lepší.
Necelá pětina respondentů tvrdila, že zná českého prezidenta. Stále si ale tuto funkci většina, přesně 75 procent z nich, spojuje s Václavem Havlem. Jen 17 procent z nich odpovědělo správně, že hlavou státu je Václav Klaus. Zbytek tápal mezi Borisem Jelcinem, Vladimírem Putinem nebo Vladimírem Špidlou.
Vedli hlavně sportovci
Nějakého českého spisovatele zná asi jedno procento respondentů. Z nich většina jmenovala Franze Kafku. Ve známost také vešli Václav Havel a Milan Kundera. Mezi našimi literáty se ale objevili i F.M. Dostojevskij, W.A. Mozart, Charles Bukowski, A.P. Čechov či Maxim Gorkij.
Respondenti si ojediněle vzpomněli i na Karla Čapka, Jaroslava Haška, Bohumila Hrabal, Michala Viewegha, Jana Nerudu či Ondřeje Sekoru.
Dotázaní znali velmi zřídka, celých devět procent dotázaných, nějakého českého hudebního skladatele nebo interpreta. Uváděli především Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka. V Lisabonu neznali nikoho. Mezi českými hudebníky se však objevil také W.A. Mozart, P.I. Čajkovskij, S. Rachmaninov, F. Chopin, D. Šostakovič, L. Beethoven a Emir Kusturica.
Ojediněle respondenti uvedli také Karla Gotta, Lucii Bílou, Helenu Vondráčkovou, Olympic a Ivu Bittovou.
Mezi sportovci byla situace lepší. Ty dobře znalo 38 procent účastníků průzkumu. Nejčastěji padalo jméno Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Jan Koller a Jaromír Jágr. Ovšem podle některých českou republiku proslavil také Sergej Bubka, Igor Ševčenko, Wayne Gretzky a Miroslav Šatan.
Především ve Francii si vzpomněli na Emila Zátopka a ve Stockholmu na Kateřinu Neumannouvou.
Čechy nikdo moc neznal
Asi polovina dotázaných nedokáže Čechy nijak charakterizovat. Ti co to dokázali, nás vidí vesměs jako přátelské a milé lidi. Ostatní si o nás myslí, že jsme špinaví, neslušní, hloupí, chudí a okrádáme turisty v restauracích.
