Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Průvodce džunglí volebních průzkumů

  17:00aktualizováno  17:00
Agentury si stěžují na mediální dezinterpretaci svých volebních průzkumů. Jak se mohou lidovecké preference lišit ve dvou dnech o pět procent? Čtenář se ztrácí v terminologii preferencí, prognóz a statistických chyb. V orientaci džunglí volebních průzkumů pomůže následující slovník.
Historie učí, že u uren dopadne nakonec vše jinak. Ilustrační foto.

Historie učí, že u uren dopadne nakonec vše jinak. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Stranické preference počítají výzkumníci tak, že vydělí počet sympatizantů konkrétní strany celkovým počtem dotázaných (tedy včetně těch, kteří řekli "nevím" nebo "nepůjdu volit").

Do voličských preferencí se naopak započítávají jen lidé, kteří nevyloučili účast ve volbách. Tyto výsledky jsou  podobnější skutečným výsledkům voleb. Přesto ani ony nejsou volební předpovědí.

Důvody, proč se čísla preferencí od výsledků voleb liší, jsou v zásadě čtyři: statistická chyba, neochota respondentů pravdivě odpovídat (například u voličů extremistických stran), reálný vývoj politické situace či metodologická chyba agentury.

Volební prognózy na rozdíl od preferenčních výzkumů odhadují skutečný výsledek voleb pomocí matematického modelu. V Česku je zveřejňuje zejména Factum Invenio.

Prognózy vycházejí ze stranických preferencí a informací o hlasování v minulých volbách. Výzkumníci v nich zohledňují i ochotu voličů konkrétních stran jít k urnám. Konkrétní recepty, jak předvídat výsledek voleb, jednotlivé agentury tají jako své know-how.

Otevřené otázky kontra kartičky
Existují dva hlavní způsoby dotazování. Prvním z nich je takzvaná otevřená otázka. Respondent odpovídá na dotaz, koho by volil, kdyby se volby konaly příští týden. Metodu otevřených otázek používá STEM či CVVM.

Factum Invenio pracuje ve svých volebních prognózách s takzvanou "kartičkovou metodu". Dotázaný vybírá z nabídky kartiček se jmény stran, což má simulovat reálné volby.

Podle Jana Hartla z agentury STEM fandí tato metoda spíše malým stranám. Kartičky nabízejí lidem pocit nezávazného hlasování. Navíc jim předkládají k výběru jména stran, na které by si při otevřené otázce "Koho budete volit?" ani nemuseli vzpomenout.

Velikost vzorku
Všechny agentury prohlašují vzorky, na nichž zkoumají podporu stran, za reprezentativní. Počet dotázaných se ale u jednotlivých agentur výrazně liší. Zatímco STEM většinou oslovuje přes 1600 lidí, CVVM a Factum se ptají zpravidla okolo tisíce respondentů.

Velikost vzorku přímo ovlivňuje přesnost výzkumu. Problematické mohou být výsledky výzkumů pro jednotlivé kraje, kde se vzorek rozpadá na 14 částí. Proto může v krajských výzkumech docházet k nejpřekvapivějším výsledkům.

Statistická chyba
Velikost určuje takzvanou statistickou chybu. U velkých vzorků STEM je tato chyba podle Jana Hartla 1,5 %. U menších šetření ostatních agentur se pohybuje kolem 2 až 2,5 %.

Představme si, že agentura zjistí 34,4 % podporu ODS při statistické chybě 2,9 procent. "Přesnější a serióznější vyjádření výsledků by muselo znít nějak takto: Jsme si na 95 % jisti, že skutečný podíl voličů ODS leží někde mezi hranicemi 31,5 % a 37,3 %," uvádí Jiří Vinopal z CVVM.

Toto složité tvrzení znamená, že agentura není schopná říct, jestli má ODS 32 nebo 34 nebo 36 procent. Navíc výzkumníci přiznávají, že jsou si přibližným výsledkem jisti jen na 95 procent. Jinak řečeno, průměrně jeden z dvaceti preferenčních odhadů je zcela chybný.

Výsledky průzkumů jsou tedy spíše orientační. Dělí-li ODS a ČSSD tři procenta, mohou mít ve skutečnosti stejnou podporu. Zjistí-li agentura, že ČSSD stáhla náskok ODS o jedno procento, neznamená to takřka nic. Stejně tak mohla ODS reálně o půl procenta posílit.

Kdo v Čechách dělá výzkumy

Mezi čtyři nejrenomovanější agentury, které se v Česku zabývají preferenčními průzkumy a volebními prognózami, patří:

STEM - Středisko empirických výzkumů
CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR
SC&C - Survey, Consulting And Care
Factum Invenio

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Cenný Brandlův obraz z kaple patří Smiřicím, ne farnosti, rozhodl soud

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka, bude i nadále patřit městu...  celý článek

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.