Podstata případu Miklici a Tiché, který se před soudy vleče už několik let, spočívá v rozhodnutí, zda je samotné pěstování konopí zároveň výrobou marihuany.
Odsouzení pěstovali rostliny na zahradě rodinného domku na Hradecku. Ze zabaveného množství lze teoreticky získat skoro dva kilogramy čisté účinné látky THC.
Okresní i Krajský soud v Hradci Králové uložily Miklicovi za pěstování marihuany napoprvé dva roky vězení s odkladem na tři roky, Tichá dostala 2,5 roku se stejně dlouhou podmínkou.
Následně zasáhl Nejvyšší soud, který vrátil kauzu k novému projednání. "Pěstování konopí nelze považovat za výrobu drogy," odůvodnil tehdy verdikt soudce Eduard Teschler. Rozhodnutí tak svádělo k výkladu, že pěstování konopí je - na rozdíl od výroby marihuany - legální.
V pozdějším prohlášení NS výrok upřesnil s tím, že podle něj je pěstování konopí bez příslušného oprávnění stále nezákonné. Dodal ale, že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy. Soudy proto vždy musí posuzovat zvlášť okolnosti každého případu a odpovědět na otázku, zda pěstitel skutečně vyráběl z konopí marihuanu.
Ústavní soud se pěstitelů zastal
Hradecký soud pak v případu doplnil dokazování a znovu uložil podmíněné tresty. Miklica dostal trest 1,5 roku a Tichá dva roky vězení s odkladem na 2,5 roku.
Obžalovaní následně podali dovolání k Nejvyššímu soudu, který tresty potvrdil. Poté podali stížnost k Ústavnímu soudu. Ten zrušení rozsudku zdůvodnil tím, že soudy neshromáždily důkazy o tom, že obžalovaní konopí dále upravovali s cílem získat drogu.
"Z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze zjistit, o jaký skutkový základ je opřen závěr, že stěžovatelé neoprávněně vyrobili omamnou látku. Dovození znaku úmyslné výroby omamné látky ze samotného faktu pěstování rostlin konopí setého není přesvědčivé," uvedla tehdy soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. - čtěte více o rozhodnutí
Hradecký soud měl původně případ projednávat už 26. února, tehdy však k soudu přišla pouze Tichá, která kvůli nemoci omluvila Miklicu a požádala o odročení.
