Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Průlom v restitucích se může opakovat

  8:58aktualizováno  8:58
Desítky lidí, kteří si koupili majetek v privatizaci, kde ještě neskončily spory o majetek s bývalými vlastníky, o něj mohou přijít. Tuto možnost vyvolalo rozhodnutí soudu, který nařídil majitelům vršovické firmy Koh-i-noor vrátit část majetku rodině Waldesů.

Koh-i-noor Waldes | foto: KIN

"Předpokládám, že si do několika týdnů půjdeme prohlédnout získaný majetek a se současným managementem se domluvíme, jak situaci řešit,“ říká advokát Ivan Chytil, jenž zastupuje část rodiny Waldesů, která získala v restituci polovinu továrny Koh-i-noor.

Vytrvalost Waldesů, kteří se o majetek soudili třináct let, se stala strůjcem rozsudku, jejž oslovení právníci označují jako výjimečný, extrémní a absurdní.

Nejde jen o jeho znění, ale také o to, že padl sedmnáct let po začátku privatizací. Tedy v době, kdy už mělo být o soukromém vlastnictví dávno jasno. Podle právníků tak narušuje právní jistotu.

Městský soud v Praze totiž třináct let po řádné privatizaci vršovické firmy Koh-i-noor nařídil jejím majitelům vydat restituentům polovinu pozemků pod továrnou a polovinu cenných obrazů z majetku společnosti.

Zdůvodnění? Waldesovi nedostali za majetek, který rodině jako první ukradla v roce 1943 Velkoněmecká říše, nikdy žádnou náhradu.

Soud přitom údajně nevzal v potaz Benešovy dekrety, podle nichž byla továrna Koh-i-noor znárodněna a neměla by se na ní tedy vztahovat restituce. Podle Chytila, jenž Waldese zastupuje, nebyl důvod, aby k dekretům soud přihlížel, protože firmu stát neznárodnil přímo Waldesům, ale Velkoněmecké říši.

Navíc má podle něj vyhláška o znárodnění z roku 1945 právní vady a skutečný zápis o změně vlastníků proběhl až po únoru 1948.

Jde o stamiliony
"To je zcela absurdní výklad. Kdyby skutečnost, že nebyla vyplacena náhrada, znamenala automatické popření Benešových dekretů, stát by musel odškodňovat téměř všechna znárodnění provedená do února 1948,“ říká právník Petr Fišer, který byl na počátku devadesátých let šéfem úseku restitucí na tehdejším ministerstvu privatizace.

Podle něj se odstranění dávné křivdy děje pácháním křivdy nové, což je proti principům restitucí. Soud se drží výkladu, že restituce má přednost před privatizací.

Kolika lidí, kteří koupili majetek v privatizaci, by se mohl rozsudek dotknout? Podle Jana Kuklíka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je dnes nedořešených případů restitucí, v nichž už mezitím proběhla privatizace, patrně jen několik. Právníci se shodují, že jde maximálně o desítky.

Kuklík vidí problém v dlouhém rozhodování soudů. "Je to extrémně dlouhá doba, což přináší komplikace dnešním majitelům,“ dodává. Podle něj je chyba, že restituční zákony umožňují různé výklady a stát se nepřiklonil k jasné variantě: buď majetek vydat restituentům rychle, nebo za něj dát odpovídající náhradu.

Ve vršovickém sporu jde o polovinu přibližně 17 tisíc metrů čtverečních, které se nacházejí pod továrnou, a několik obrazů. Celkem jmění v hodnotě stovek milionů korun.

Tady je problém. Pokud by restituenti namísto dnešních vlastníků žalovali stát, připadne jim maximálně finanční náhrada v cenách z roku 1991. "Metr čtvereční stál tehdy ve Vršovicích 20 korun,“ říká Chytil. Dnes to může být dvousetkrát víc.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.