Česko má za sebou půl rok výkyvu počasí (Ilustrační snímek)

Česko má za sebou půl rok výkyvu počasí (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Koťátko, MAFRA

Česko má za sebou půlrok náhlých výkyvů teplot. Bude to častější

  • 79
První pololetí roku 2014 sice nepřineslo nesnesitelné mrazy a zatím ani vedra, ale několikrát se prudce změnila teplota. Párkrát spadla i o 10 stupňů během jednoho či dvou dnů. Podle klimatologa Radima Tolasze budou podobné zvraty jako letošní prudké ochlazení po jarní rovnodennosti častější.

Během letošního jara se Češi už chystali zimní oblečení definitivně zavřít do skříně, jenomže ho najednou museli zase vyndat. Mnoho lidí se pak obléklo stejně nedostatečně, protože náhlé nízké teploty už nečekali.

Teplotní zvraty

23. března - letošní březen byl průměrně nejteplejší za posledních padesát let. Například v první jarní den naměřili v Klementinu 19,9 stupně. Pak ale na konci týdne teploty spadly a 24. března ráno sněžilo.

9. dubna - teplota klesla z nejvyšších naměřených hodnot až 24°C na 13°C.

15. dubna - podobný scénář se opakoval o necelý týden později, kdy už tak chladné teploty spadly o dalších až deset stupňů. Následovalo sněžení, na Sněžce naměřili mínus sedm stupňů.

8. června - místo deště na Medarda začalo tropické počasí s teplotami až 35 stupňů a novými rekordy

Není nutné nijak zvlášť vzpomínat: Za prvé, když se letos slavil příchod jara 21. března a o víkendu i Den meteorologů, někde překročily teploty i dvacítku – na březen to bylo dost nezvyklé. Motoristé už přezuli nedočkavě na letní pneumatiky. V neděli 23. března ale přišel zlom a v pondělí ráno na horách napadlo někde až čtvrt metru sněhu. Průměrné teploty spadly za dva dny skoro o deset stupňů, třeba v Prostějově z necelých třinácti stupňů na čtyři.

Další podobný šok přišel 9. dubna. Ještě den předtím někde meteorologové naměřili i 23, 7 stupně Celsia, o den později náhle nejvíce 13 stupňů. Na vrcholcích hor sněžilo.

Do třetice, podobně náhlé mohou být naopak i vzestupy teplot. V červnu udeřily letos neobvykle brzy „tropy“. Teploty běžně dosáhly dvaatřiceti stupňů a v Krkonoších roztála sněhová skvrna na Studniční hoře zvaná „Mapa republiky“. Křivka v meteorologických grafech strmě stoupala a průměrné i maximální denní teploty mezi 7. a 9. červnem stouply podle lokality opět skoro až o deset stupňů.

Počasí blázní od osmdesátých let

Bývalý zástupce ředitele Českého hydrometeorologického ústavu a klimatolog Radim Tolasz potvrzuje, že si podobných skoků všímají i meteorologové. „Tyto změny jsou rychlejší za posledních padesát let a souvisí to s postupnou změnou klimatu, které jsme svědci,“ míní Tolasz.

Zároveň upozornil, že mu letošní počasí ve zkoncentrované podobě připomíná jev, který sám vědecky popisoval. Sledoval při náročném výzkumu teploty na šestadvaceti stanicích v průběhu čtyřiceti let od roku 1961 do roku 1999 a zjistil, že období mezi extrémními výkyvy se pořád zkracuje.

Tolasz o skocích počasí napsal dokonce v roce 2001 studii „Chování extrémů v klimatologických časových řadách“ a letošní počasí přesně odpovídá tomu, co se tam píše. V podstatě dokázal, že se od šedesátých do devadesátých let minulého století zkrátila doba mezi „extrémy“, tedy doba kdy panuje normální počasí pro dané roční období.

Výskyt extrémních klimatických hodnot (VME)

I když bylo potřeba hodnoty zprůměrovat, Tolaszovi vyšlo, že jsme se postupně přesunuli do období, kdy zhruba každých deset dní přichází nějaký „extrém“.

Dokazuje to záznam naměřených teplot z jeho studie. Třeba u stanic Churáňov a Domažlice je vidět, že čáry zachycující vývoj teplot začaly skákat víc nahoru a zase dolů kolem roku 1983. V této éře se začalo mluvit o „globálním oteplování“, později o „klimatických změnách“.

Meteorologové nevylučují, že podobné období zažilo Česko už třeba ve středověku. Nemají ale pro to data. Narozdíl od teploty, kterou v Klementinu měří už od počátku novověku, se totiž výkyvy a extrémy v historii nijak nesledovaly.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video