Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Prověrky zavinily, že se Česku nevěří

  0:01aktualizováno  0:01
Způsob, jakým se v Česku provádějí bezpečnostní prověrky, zavinil, že se země stává pro své klíčové spojence nedůvěryhodným partnerem. Ti nemají jistotu, že se citlivé bezpečnostní informace, které českým úřadům poskytují, nedostanou do rukou například vydíratelných či nespolehlivých lidí.

Tyto obavy vyjadřuje již dlouho zejména americká vláda. V těchto dnech s ní o tom ve Washingtonu diskutuje vicepremiér Vladimír Špidla, odpovědný za tajné služby. "Mohu pouze potvrdit, že pan místopředseda má v plánu i několik schůzek na bezpečnostní téma," řekl ve středu Špidlův mluvčí Václav Svoboda.

Špidlova cesta do USA se kryje s událostí, která výtky Američanů potvrzuje. Zaměstnankyně Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jitka Šmídová v úterý v České televizi vystoupila s prvním veřejným svědectvím o tom, jaká praxe panuje v NBÚ, který prověrky provádí.

Šmídová tvrdí, že ji šéf NBÚ Tomáš Kadlec nutil změnit výsledek prověrky náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka, kterou měla Šmídová na starosti. Šmídová míní, že Jakubík prověrku dostat neměl. NBÚ nakonec loni v prosinci rozhodl v náměstkův prospěch.

NBÚ ve středu vydal prohlášení, že Jakubíkova prověrka proběhla podle zákona. Názor NBÚ poté podpořil i premiér Miloš Zeman. Ani on si nemyslí, že by se prověrky mohly stát pro Česko vážným diplomatickým problémem: "Nemyslím si, že by vystoupení jedné začerněné dámy v televizi mělo dalekosáhlé následky," řekl. "Na NBÚ proběhlo pět hloubkových kontrol NATO, v jejichž závěrech byl úřad hodnocen excelentně."

Američané dali Praze nicméně už několikrát najevo, že kvůli nedůvěryhodnému systému českých prověrek možná neratifikují důležitou spojeneckou smlouvu ATOMAL, na jejimž základě může Česko dostávat informace o jaderných zbraních.

Jak prověřit policejního náměstka
Nemohli jsme rozhodnout jinak, tvrdí o Jakubíkově prověrce NBÚ. Jeho bývalá zaměstnankyně Jitka Šmídová ale tvrdí opak. Dnes už bývalá zaměstnankyně NBÚ, měla vlastně smůlu.

Ještě jako nováčkovi ve zkušební lhůtě se jí na stůl dostal mimořádně citlivý případ: Prověrka kontroverzního náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka spojeného s řadou problémů.

Psal se navíc podzim 2001 a média každý týden připomínala ministru vnitra Stanislavu Grossovi jeho vlastní slova. Gross totiž několikrát posunul termín, do kterého hodlal "vyřešit" problém náměstka, který v mimořádně důležité funkci, už víc než rok a půl zůstával jen díky výjimkám: na definitivní verdikt, že se mu do rukou smějí dostávat citlivé informace, stále ještě čekal.

V prosinci 2001, den předtím, než mu vypršela celkem desátá výjimka, Jakubík prověrku dostal. "V průběhu prověrky jsme nedostali žádnou informaci, která by svědčila o tom, že by u pana Jakubíka existovalo bezpečnostní riziko," říká mluvčí NBÚ Alena Čechová.

Jakubík přitom vlastnil společnou firmu s elitním komunistickým špionem, který pracoval proti NATO. V osmdesátých letech Jakubík navíc působil jako bachař ve věznici, kde často končili političtí vězni.

A právě tyto důvody vedly Šmídovou k přesvědčení, že Jakubík prověrku dostat neměl. K Jakubíkovu případu přitom přistoupila se zjevnou iniciativou: například o Jakubíkově "bachařské minulosti" totiž panují stále ještě nejasnosti. Senátor Jan Ruml se v květnu 2000 dokonce ptal ministra Grosse, zda je pravda, že Jakubík opravdu nasazoval vězňům do cel agenty.

"Paní Šmídová mě kvůli tomu případu navštívila," říká advokát Milan Hulík, který v roce 1990 zasedal v prověrkové komisi, rozhodující o tom, kteří bývalí bachaři budou moci pokračovat ve službě i v demokratických poměrech. "Na případ pana Jakubíka si už detailněji nepamatuji a žádné dokumenty k tomu nemám," říká Hulík.

"Vím jen, že tam nějaký problém opravdu byl." Jakubík ovšem prověrkami počátku 90. let prošel a veškeré pochybnosti o své roli odmítá. "To je blbost. Nikdy jsem tam nepůsobil, pracoval jsem jako vychovatel. Proč ti, co o tom hovoří, na stůl nepoloží důkazy?" říká Jakubík.

Zda Šmídová nějaké důkazy získala, není jasné. Tvrdí ale, že když své stanovisko "neprověřit" poskytla nadřízeným, narazila. Svědectví Šmídové přitom podporují i někteří bývalí zaměstnanci úřadu: "To, že při prověrkách docházelo k tlaku od vedení, konkrétně ředitelky odboru Veselé a ředitele NBÚ Kadlece, je pravda," tvrdí bývalý zaměstnanec NBÚ Martin Píša.

"Chtěli po podřízených referentech, aby změnili názor." To ovšem popírá mluvčí NBÚ Alena Čechová. Na přímou otázku, zda původní stanovisko Šmídové znělo "neprověřit", nechce ale Čechová přímo odpovědět. "To nevím, ale ani bych vám to podle zákona nemohla prozradit," říká mluvčí Čechová.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Absolventi medicíny nemohou nastoupit do ordinací, stát hledá nápravu

Stovka absolventů medicíny a zájemců o praktické lékařství nemůže pokračovat v dalším studiu. Znemožňuje jim to novela zákona o specializačním vzdělávání...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.