Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Protivládní protesty zasáhly 16 arabských zemí. Mrtvých je už přes 730

  17:08aktualizováno  19:15
Vlna protivládních demonstrací, která trvá přes dva měsíce, dosud zasáhla šestnáct zemí na severu Afriky a na Blízkém východě. Při nepokojích, které začaly prosincovým sebeupálením tuniského zelináře, zemřelo přes 730 lidí.

Manifestace Kaddáfího příznivců v Tripolisu (17. února 2011) | foto: AP

Čin šestadvacetiletého prodavače ovoce a  zeleniny Mohameda Bouaziziho z Tuniska, který se upálil 17. prosince na protest kvůli špatným životním podmínkám v zemi (úřady mu odebraly licenci k prodeji) probudil i v ostatních obyvatel muslimských států nečekaný vzdor, se kterým vyrazili do ulic bojovat za svá práva.

Vlna protestů smetla dlouholeté vůdce severoafrického Tuniska a Egypta, v Jordánsku přiměla krále k jmenování nové vlády a v Jemenu musel tamní prezident slíbit, že už nebude znovu kandidovat.

IRÁK

Menší protivládní demonstrace začaly i v Íráku, kde protestující požadovali lepší životní podmínky a kritizovali politiky. Premiér Núrí Málikí pak oznámil, že se v roce 2014 již nebude kandidovat v parlamentních volbách.

Rozvášnění demonstranti, kteří pocházejí hlavně z řad studentů, státních zaměstnanců a mládeže, se začali v té které zemi svolávat různě. Třeba pomocí mobilů a internetových sociálních sítí Twitteru a Facebooku.

Vlády některých zemí proti nespokojeným občanům zasáhly ostře. Dosud si střety demonstrantů s bezpečnostními složkami vyžádaly přes 730 obětí.

Kupříkladu v Tunisku, kde to všechno začalo, zemřelo 219 lidí a dalších více než pět set lidí utrpělo zranění. Autoritářský prezident Zín Abidín bin Alí, jenž byl v čele země od listopadu 1987, vzdoroval až do poloviny ledna letošního roku. Po rezignaci a útěku do Saúdské Arábie na něj byl vydán mezinárodní zatykač kvůli krádežím a nelegálnímu vývozu peněz do zahraničí.

Bývalý Tuniský prezident, Zine al Abidine Ben Ali

Protesty v Tunisu (24. ledna 2011)

I v sousedním Alžírsku se protestovalo už loni v prosinci, především kvůli vysokým cenám potravin. Další velké protesty v lednu už Alžířané zaměřili přímo proti prezidentu Abdal Azízi Buteflikovi, jenž zemi vládne dvanáct let. Zahynulo osm lidí a přes osm set bylo zraněno. Vláda zatím slíbila zrušit dlouholetý výjimečný stav.

Na demonstrace tisíců jordánských občanů v ulicích metropole Ammánu zareagoval Král Abdalláh II., jenž je u moci stejně dlouho jako Buteflika, zrušením parlamentu. Čerstvě jmenovaný premiér Maarúf Bachit sestavil kabinet začátkem února, ale bez hlavní opoziční strany, Islámská akční fronta (IAF). Ta se rozhodla v Jordánsku dál pokračovat v protestech kvůli vysokým cenám paliv a potravin a zdržování politických reforem.

Protesty v Alžírsku (12. února 2011)

Protesty v Ammánu (4. února 2011)

 Na stejný den, 17. ledna, svolali největší protesty i Mauritánci, Ománci a Súdánci. Mauritánský prezident Muhammad uld Abdal Azíz, který vládně sotva tři roky, nařídil vládě, aby snížila ceny základních potravin o 30 procent.

V Jemenu ožily demonstrace opozičníků v polovině ledna. Dosud zemřelo nejméně deset lidí, kterým vadí dvaatřicetiletá vláda prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Ten zatím jen oznámil, že za dva roky nebude znovu kandidovat ve volbách.

Protesty v Jemenu (13. února 2011)

Protivládní demonstranti v Jemenu (14. února 2011)

Zatím největší projevy nespokojenosti zažil Egypt, kde zemřelo 365 lidí. Heslem demonstrantů byla "vzpoura proti mučení, chudobě, korupci a nezaměstnanosti" a trvalo osmnáct dnů, než dlouholetý prezident Husní Mubarak, zemi vládl 30 let, nevydržel tlak a rezignoval. Poté několikrát zkolaboval a nyní je údajně v letovisku Šarm aš Šajch. (více zde)

Také v Sýrii, zemi věrného spojence islamistického Íránu, se konaly demonstrace proti "korupci a tyranii" vlády prezidenta Bašára Asada, který se k moci dostal před jedenácti lety.

Egypt - první den po rezignaci Husního Mubaraka (12. února 2011)

Egypt

Bojovná nálada maghrebských sousedů navnadila i Maročany, kteří vystoupili proti 12leté vládě marockého krále Muhammada VI. Lidé chtějí reformy a omezení pravomocí krále.

Nepokoje se nevyhnuly ani Džibutsku, kde při demonstraci proti režimu prezidenta Ismáíla Umara Guilláha zemřeli dva lidé. A menší protesty za lepší životní podmínky si odbylo i Somálsko, kde si střety demonstrantů s policií vyžádaly pět životů.

Vlna nepokojů se rozšířila na území malého ostrovního státu Bahrajn v Perském zálivu, kde šíitská většina protestuje proti údajné diskriminaci ze strany sunnitské menšiny. Bahrajnská vláda minulý týden poklidnou demonstraci ostře potlačila (zemřelo nejméně dvanáct lidí) a lidé nyní žádají demisi vlády.

Bahrajnští demonstranti se vracejí na Perlového náměstí (19. února 2011)

Bahrajnští demonstranti se vracejí na Perlového náměstí (19. února 2011)

Podobně i arabští obyvatelé Kuvajtu, kteří nemají občanství a jsou diskriminováni, se rozhodli říct dost. Při srážkách s policií bylo zraněno na třicet lidí.

V krvavou řež se proměnila demonstrace v druhém největším městě severoafrické Libye, kde už 42 let vládne plukovník Muammar Kaddáfí. V Benghází na protestující vyrazili odstřelovači a vojáci s minomety. Organizace Human Rights Watch oznámila, že obětí je už nejméně 173.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Úplné zatmění Slunce na snímku z Guernsey ve státě Wyoming. (21. srpna 2017)
Nad Spojenými státy bylo po 99 letech vidět úplné zatmění Slunce

Lidé ve Spojených státech mohli v pondělí po 99 letech pozorovat úplné zatmění Slunce napříč celou zemí. V 17:46 středoevropského času začalo nad Pacifikem, od...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Počet obětí z Barcelony stoupl na 15. Atentátníka hledá celá Evropa

Katalánská policie potvrdila, že při čtvrtečním útoku v Barceloně řídil 22letý Maročan Younes Abouyaaqoub. Pátrání po něm se mezitím rozšířilo i na další...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.