Čin šestadvacetiletého prodavače ovoce a zeleniny Mohameda Bouaziziho z Tuniska, který se upálil 17. prosince na protest kvůli špatným životním podmínkám v zemi (úřady mu odebraly licenci k prodeji) probudil i v ostatních obyvatel muslimských států nečekaný vzdor, se kterým vyrazili do ulic bojovat za svá práva.
Vlna protestů smetla dlouholeté vůdce severoafrického Tuniska a Egypta, v Jordánsku přiměla krále k jmenování nové vlády a v Jemenu musel tamní prezident slíbit, že už nebude znovu kandidovat.
IRÁKMenší protivládní demonstrace začaly i v Íráku, kde protestující požadovali lepší životní podmínky a kritizovali politiky. Premiér Núrí Málikí pak oznámil, že se v roce 2014 již nebude kandidovat v parlamentních volbách. |
Rozvášnění demonstranti, kteří pocházejí hlavně z řad studentů, státních zaměstnanců a mládeže, se začali v té které zemi svolávat různě. Třeba pomocí mobilů a internetových sociálních sítí Twitteru a Facebooku.
Vlády některých zemí proti nespokojeným občanům zasáhly ostře. Dosud si střety demonstrantů s bezpečnostními složkami vyžádaly přes 730 obětí.
Kupříkladu v Tunisku, kde to všechno začalo, zemřelo 219 lidí a dalších více než pět set lidí utrpělo zranění. Autoritářský prezident Zín Abidín bin Alí, jenž byl v čele země od listopadu 1987, vzdoroval až do poloviny ledna letošního roku. Po rezignaci a útěku do Saúdské Arábie na něj byl vydán mezinárodní zatykač kvůli krádežím a nelegálnímu vývozu peněz do zahraničí.
I v sousedním Alžírsku se protestovalo už loni v prosinci, především kvůli vysokým cenám potravin. Další velké protesty v lednu už Alžířané zaměřili přímo proti prezidentu Abdal Azízi Buteflikovi, jenž zemi vládne dvanáct let. Zahynulo osm lidí a přes osm set bylo zraněno. Vláda zatím slíbila zrušit dlouholetý výjimečný stav.
Na demonstrace tisíců jordánských občanů v ulicích metropole Ammánu zareagoval Král Abdalláh II., jenž je u moci stejně dlouho jako Buteflika, zrušením parlamentu. Čerstvě jmenovaný premiér Maarúf Bachit sestavil kabinet začátkem února, ale bez hlavní opoziční strany, Islámská akční fronta (IAF). Ta se rozhodla v Jordánsku dál pokračovat v protestech kvůli vysokým cenám paliv a potravin a zdržování politických reforem.
Na stejný den, 17. ledna, svolali největší protesty i Mauritánci, Ománci a Súdánci. Mauritánský prezident Muhammad uld Abdal Azíz, který vládně sotva tři roky, nařídil vládě, aby snížila ceny základních potravin o 30 procent.
V Jemenu ožily demonstrace opozičníků v polovině ledna. Dosud zemřelo nejméně deset lidí, kterým vadí dvaatřicetiletá vláda prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Ten zatím jen oznámil, že za dva roky nebude znovu kandidovat ve volbách.
Zatím největší projevy nespokojenosti zažil Egypt, kde zemřelo 365 lidí. Heslem demonstrantů byla "vzpoura proti mučení, chudobě, korupci a nezaměstnanosti" a trvalo osmnáct dnů, než dlouholetý prezident Husní Mubarak, zemi vládl 30 let, nevydržel tlak a rezignoval. Poté několikrát zkolaboval a nyní je údajně v letovisku Šarm aš Šajch. (více zde)
Také v Sýrii, zemi věrného spojence islamistického Íránu, se konaly demonstrace proti "korupci a tyranii" vlády prezidenta Bašára Asada, který se k moci dostal před jedenácti lety.
Bojovná nálada maghrebských sousedů navnadila i Maročany, kteří vystoupili proti 12leté vládě marockého krále Muhammada VI. Lidé chtějí reformy a omezení pravomocí krále.
Nepokoje se nevyhnuly ani Džibutsku, kde při demonstraci proti režimu prezidenta Ismáíla Umara Guilláha zemřeli dva lidé. A menší protesty za lepší životní podmínky si odbylo i Somálsko, kde si střety demonstrantů s policií vyžádaly pět životů.
Vlna nepokojů se rozšířila na území malého ostrovního státu Bahrajn v Perském zálivu, kde šíitská většina protestuje proti údajné diskriminaci ze strany sunnitské menšiny. Bahrajnská vláda minulý týden poklidnou demonstraci ostře potlačila (zemřelo nejméně dvanáct lidí) a lidé nyní žádají demisi vlády.
Podobně i arabští obyvatelé Kuvajtu, kteří nemají občanství a jsou diskriminováni, se rozhodli říct dost. Při srážkách s policií bylo zraněno na třicet lidí.
V krvavou řež se proměnila demonstrace v druhém největším městě severoafrické Libye, kde už 42 let vládne plukovník Muammar Kaddáfí. V Benghází na protestující vyrazili odstřelovači a vojáci s minomety. Organizace Human Rights Watch oznámila, že obětí je už nejméně 173.