Hlavním bodem programu bylo ale "ohnivé představení", kde čtyři muži a tři ženy po dobu asi 15 minut za doprovodu rytmické hudby efektně žonglovali s hořícími tyčemi a koulemi.
Tím mělo být podle organizátorů vysláno české straně jednoznačné poselství, že ve věci Temelína si "zahrává s ohněm", uvedli organizátoři. Demonstrace skončila po 21. hodině bez incidentu.
Reakce českých politiků na usnesení rakouského parlamentu
Usnesení dolní komory rakouského parlamentu, která ve středu po půlnoci požádala Schüsselovu vládu, aby bránila spuštění Temelína na národní i evropské úrovni, vyvolala vlnu kritiky na české politické scéně.
"Já jsem opravdu uražen a dotčen tím, co udělal rakouský parlament," prohlásil šéf poslanecké sněmovny Václav Klaus. "Je mi líto, že se mezi rakouskými poslanci nenašel nikdo, kdo by se mnou chtěl o tomto záměru diskutovat, a také nikdo, kdo...by více myslel na budoucnost vztahů s důležitým sousedem než na získávání laciné popularity na domácí politické scéně," zdůraznil Klaus v připomínkou své pondělní návštěvy ve Vídni a tamějších rozhovorů s vedením rakouského parlamentu.
Místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda upozornil, že není možné být pořád v zákopové pozici a že nyní chce podle něj jedna strana druhou trumfnout, jak je principiálnější.
Šéf společného vbýboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS) označil rozhodnutí rakouského parlamentu za nepromyšlené, krátkozraké a dokonce hloupé.
Rakouský parlament naléhá na Schüsselovu vládu, aby zabránila spuštění Temelína
Rakouská Národní rada, dolní komora parlamentu, schválila ve středu v noci usnesení, v němž žádá spolkovou vládu, aby se na národní i evropské úrovni snažila zabránit definitivnímu spuštění jaderné elektrárny Temelín. Podle usnesení má Rakousko vést s Českou republikou jednání, během nichž by Vídeň měla svému severnímu sousedu v případě odstoupení od provozování elektrárny nabídnout pomoc. Spolková vláda má podle poslanců nadále prosazovat mezinárodní zkoušky vlivu elektrárny na životní prostředí.
Poslanci se rovněž obrátili na rakouského ministra hospodářství Martina Bartensteina, aby připravil návrh na zákaz dovozu elektrické energie ze států, jejichž zařízení nejsou na odpovídající technické úrovni. Bartenstein přitom minulý týden v reakci na spuštění Temelína zakázal dovoz české elektřiny do Rakouska.
Parlament chce přešetřit případný cenový dumping z české strany
Dolní komora rakouského parlamentu ministra požádala, aby prošetřil podezření z porušování hospodářské soutěže prostřednictvím cenového dumpingu při exportech elektřiny z Česka do Evropské unie. Ministr by měl o rakouském postoji informovat i svého německého kolegu a požádat ho, aby postupoval v souladu s ustanoveními EU týkající se boje proti dumpingu.
Kromě toho má Bartenstein iniciovat rozhovory s německou spolkovou vládou, především s německým ministrem hospodářství, aby Německo schválilo pravidlo umožňující podobně jako v Rakousku zakázat dovoz elektřiny z třetích zemí, jejichž zařízení nejsou bezpečná.
V usnesení dále Národní rada žádá rakouského ministra hospodářství, aby svému českému protějšku Miroslavu Grégrovi objasnil postoj Rakouska k dovozu elektrické energie z třetích zemí.
Poslanci se sjednotili proti Temelínu
Během rozpravy poslanci shodně vystupovali proti Temelínu, rozcházeli se však v názoru na další postup Rakouska v boji proti němu.
Opozice na rozdíl od vládních Svobodných (FPÖ) prosazuje pomoc Rakouska Česku s krytím části nákladů spojených s případným odstavením elektrárny. Poslankyně Zelených Eva Glawischnigová, která vedla rakouskou část delegace při návštěvě poslanců a expertů přímo v areálu elektrárny, odmítla vázat členství České republiky v EU na odstavení Temelína. "Nemůže se stát, že Česká republika se nestane členem unie a Temelín bude v provozu,"poznamenala.
Rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer sice ocenil, že v posledním období se mezi oběma zeměmi obnovily rozhovory o temelínské elektrárně, nadále však podle něj existuje mnoho nevyjasněných otázek. Kritizoval zejména nedostatečnou transparentnost a chybějící zkoušku vlivu elektrárny na životní prostředí. "Sporná je i bezpečnost zařízení a ekonomická návratnost projektu," dodal.
