Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Protiraketový štít bude neúčinný, tvrdí vědci z USA a Ruska

  19:24aktualizováno  21:49
Odborníci z Ruska a Spojených států se domnívají, že protiraketový štít, který by měly USA vybudovat na území Česka a Polska, by byl v případě napadení íránskými střelami neúčinný. S odkazem na společnou analýzu amerických a ruských vědců o tom informuje list Washington Post.

Protiraketový štít by Evropě nepomohl, tvrdí studie, interceptory by mohly být oklamány hlavicemi. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Rozmístění amerického protiraketového štítu ve východní Evropě by nepřineslo spolehlivou obranu proti eventuálnímu íránskému útoku, tvrdí se ve zprávě.

Tento systém "nezajistí důvěryhodnou ochranu" proti útoku Íránu, ačkoli je právě pro takovou eventualitu určen. Za takových podmínek by Spojené státy měly vážně přezkoumat technické parametry domnělých kapacit protiraketového systému, uvádí experti.

Podle nich by Írán, který popírá, že by měl jaderný vojenský program, mohl v příštích letech zkonstruovat jadernou zbraň a do osmi let by prý mohl mít jadernou hlavici, jíž by mohl vyzbrojit svou balistickou raketu.

Experti Ruska a USA řeší i český radar

Čtěte o jednání expertů o jaderných zbraních

Americko-ruský tým se domnívá, že Írán bude schopen sestrojit jak jadernou hlavici, tak raketu, která by ji nesla na dlouhé vzdálenosti, za více než pět let. "Nebezpečí raketového útoku Íránu na Evropu ale bezprostředně nehrozí," míní dvanáctičlenný tým.

Pokud by Írán skutečně raketu vyrobil, protiraketový štít by ji stejně nezachytil. Interceptory by mohly být navíc oklamány hlavicemi, které slouží jen jako návnada, a dalšími jednoduchými prostředky, dodávají experti.

Podle jejich názoru by také štít mohl být lehce využit proti Rusku, které se kvůli tomu údajně obává o svou bezpečnost. Podle Pentagonu se ale nemůže vzhledem k obrovskému ruském arzenálu k takovému účelu použít. Počet interceptorů by se prý však mohl velmi rychle zvýšit.

Obamova administrativa zatím v projektu pokračuje

Závěry zprávy by ještě více mohly ochladit nadšení administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy pro plán jeho předchůdce George Bushe vybudovat v Polsku silo s deseti protiraketovými střelami a v Česku radarovou základnu. Americká strana o projektu hovořila jako o ochraně proti státům jako je Írán nebo Severní Korea.

Obamova administrativa zatím v projektu pokračuje, ale uvedla, že je otevřena diskuzi. Na plány Spojených států umístit ve střední Evropě prvky své protiraketové obrany ostře reagovalo Rusko, podle jehož představitelů by se tak narušila strategická rovnováha sil a vypukly by nové závody ve zbrojení.

Na studii se podílela šestice technických expertů ze Spojených států a šestice z Ruska. Její výsledky posuzoval bývalý americký ministr obrany William Perry.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.