Pochyby obsahuje auditorská zpráva amerického Kongresu, která sice zahrnuje tajné studie, ale jejíž některé publikovatelné závěry citovala agentura AP. Pokud jsou tyto pochyby oprávněné, byl by to problém hlavně pro samotné Spojené státy. Znamenalo by to totiž, že systém protiraketové obrany sice ochrání před íránskými střelami Evropu - a tedy i americké jednotky rozmístěné na evropském kontinentu - ale nikoliv samotné území USA.
Budovaný systém protiraketové obrany má přijít na několik miliard dolarů. Je pozměněnou variantou plánů předchozí republikánské administrativy prezidenta George W. Bushe, která počítala s opěrnými body protiraketového štítu v České republice a v Polsku.
Pod nynějším prezidentem Barackem Obamou byly plány předělány. Nadále se počítá s Polskem, dále pak s Rumunskem a Tureckem. Studie Pentagonu, které se nyní v Kongresu objevily, ale zpochybňují i tento model - zvlášť účinnost antiraket.
Jednou z nápravných variant by byly blíže nespecifikované technické úpravy, které jsou ale podle AP v podstatě neproveditelné. Druhou možností pak může být přemístění antiraket na lodi v Severním moři, což by ale mohlo být diplomaticky "výbušné". Jednak by totiž nahradily základny v Polsku a Rumunsku, přičemž tyto země jejich budování považují za důkaz politického spojenectví s USA. Především by to ale ještě více podráždilo Moskvu.
Rusko mělo velké výhrady už vůči Bushovu plánu, neboť tvrdilo, že ve skutečnosti se protiraketový štít nebuduje kvůli íránským raketám, nýbrž ve snaze vojensky oslabit Moskvu. S upraveným plánem nejdřív Rusové víceméně souhlasili, za což si Obama vysloužil kritiku, že jim příliš nadbíhá. I poté ale začaly z jejich strany zaznívat podobné výhrady. Umístění antiraket do Severního moře by pak Moskva nejspíš viděla jako snahu eliminovat účinnost jejích mezikontinentálních střel, kterým by systém stál v cestě.
