ODPOVĚDI BORISE ŠŤASTNÉHO ČTĚTE ZDE
Šťastný, místopředseda výboru pro zdravotnictví a původní profesí lékař, nekouří ani kuřákem nikdy nebyl. Proto, jak sám s trochou nadsázky říká, v jeho případě rozhodně nejde o střet zájmů.
V úvodu on-line rozhovoru se čtenář Lada zeptal, co poslanci na kouření nejvíc vadí. "Když se mu člověk nemůže bránit ve veřejně přístupném prostoru," odpověděl Šťastný.
Řada otázek směřovala k šancím návrhu na schválení. I když čtenáři Pavlovi poslanec odepsal, že šance je veliká, u ostatních odpovídal spíš obecně, konkrétní počty zastánců neodhadoval.
Bude podle něj záležet na vůli poslanců chránit lidský život a odvaze hlasovat podle svého nejlepšího přesvědčení. Šťastný v jedné z odpovědí přiznal, že jeho návrh má příznivce i odpůrce napříč politickým spektrem ve všech stranách.
Po odchodu lidovce Josefa Janečka, který byl největším propagátorem zákazu kouření, se jeho role ujal právě Šťastný. Neměl zrovna nejlehčí úlohu. Poslanci už několikrát protikuřácké novely smetli ze stolu.
Na té poslední se pracuje už více než rok. "Mění se společenská atmosféra, mění se postoj médií, mění se situace v zahraničí, mění se i samotná novela vlivem jednotlivých pozměňujících návrhů," řekl nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas.
Do tažení proti tabáku se zapojuje stále více států - omezují reklamu, zdražují cigarety a zakazují kouření na veřejných místech. V restauracích se nesmí kouřit mimo jiné ve Švédsku, Británii a mnoha jiných zemích, od ledna mezi ně přibyla i Francie.
Podle statistik kouří zhruba čtvrtina české populace, mezi mladými od 15 do 18 let dokonce polovina. Náklady na léčbu kouřením zapříčiněných nemocí dosahují zhruba devíti miliard korun ročně.
