Pro zákaz výstavby úzkých věží u islámských modliteben ve Švýcarsku se v neděli vyslovilo téměř 58 procent z obyvatel této alpské konfederace, kteří se dostavili k urnám. Celkem k nim dorazilo asi 54 procent oprávněných voličů. Švýcarská vláda se rozhodnutím musí řídit.
V kritice zákazu se vzácně shodli činitelé rozličných náboženství. Podle nich jde o o útok na náboženské svobody. Vatikán podpořil prohlášení švýcarských katolických biskupů, v němž se mimo jiné říká, že výsledek hlasování o minaretech "vyostřil problémy se soužitím mezi lidmi různého náboženství a kultury".
Francouzský premiér Bernard Kouchner označil švýcarské "Ne" za šok. "Je to výraz netolerance a já netoleranci nenávidím. Doufám, že Švýcaři toto rozhodnutí rychle změní," řekl.
Mluvčí Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, prohlásil, že světová organizace podrobí švýcarské referendum zkoumání. "Odborníci by měli prozkoumat, zda je zákaz minaretů slučitelný s mezinárodním právem," nechal se slyšet.
Jak se zachovají muslimové ve Švýcarsku?
Výbor Rady OSN pro lidská práva dnes ostře kritizoval hlasovací lístky i "diskriminační plakátovou kampaň". V ulicích se objevily plakáty,
na kterých minarety vypadaly jako hlavice raket. Na internetu se zas dala hrát hra, při níž hráči značkou Stop "sestřelovali" minarety.
Pozorovatelé upozorňují, že výsledek referenda je především špatnou zprávou pro tamní vládu, která se zákazem minaretů nesouhlasila. Teď vzrostly obavy z muslimských nepokojů v zemi. Ve Švýcarsku nyní žije zhruba 400 tisíc muslimů a jsou zde už vystavěny čtyři minarety. Po křesťanství je tu islám druhým nejrozšířenějším náboženstvím.
