Symbolicky spálili horní zákon, na jehož základě byla ochrana ložiska vyhlášena navzdory protestům obcí i majitelů nemovitostí v dotčených oblastech.
Motto dnešní akce - voda nad uran - má upozornit na to, že lokalita není cenná jen uranem, ale především obrovskou zásobou pitné vody, která je nyní ohrožena, řekl Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí, který je jedním z organizátorů protestů.
"Největším problémem v současné době je, že veškeré kroky jednoznačně směřují k zahájení těžby, my jsme na to upozorňovali od začátku řízení o prohlášení chráněného ložiskového území a byli jsme napadáni, že šíříme poplašnou zprávu, protože o těžbě si nikdy nejednalo," řekl místostarosta Českého Dubu Martin Bobek.
Dnes se ale ukazuje, že to není pravda. I když se podle něho ministerstvo životního prostředí snaží lidi v Podještědí uchlácholit tvrzením, že se s žádnou těžbou nepočítá. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman i generální ředitel Státního podniku Diamo se netají tím, že je to jen otázka času.
V oblasti Stráže pod Ralskem se počítá s obnovením těžby do 20 let a pak přijde na řadu i Osečná.
Právě plány na těžbu byly podle Bobka jediným důvodem, proč loni Diamo požádalo o prohlášení chráněného ložiska Osečná - Kotel. To, že se v lokalitě vyskytuje uranová ruda, přitom prokázaly průzkumy už v 60. letech minulého století.
Obyvatelé Podještědí se bojí o podzemní zásoby pitné vody
S rostoucí cenou uranu na světových trzích ale zájem o jeho těžbu vzrostl. Cena uranu stoupla až sedminásobně a v chráněném ložisku o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží podle odhadů kolem 20 tisíc tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 120 miliard korun.
V sousedním ložisku Stráž - Hamr je ho ještě pětkrát víc. Těžba nerostu tam krajinu už v minulosti významně poznamenala a sanace škod bude trvat 30 až 40 let a přijde na 50 miliard korun.
Obyvatelé Podještědí se však nebojí jen o přírodu nebo své vlastní domy. Těžba by podle nich vážně ohrozila podzemní zásoby pitné vody, které nejsou důležité jen pro Liberecký kraj nebo Českou republiku, ale mají evropský význam.
"Pod námi leží tři miliardy kubíků vody a ta je pro nás důležitější než uran," zdůraznil Jadrný. Ekologové, obce i obyvatelé Podještědí budou proto dál usilovat o to, aby se uran nikdy těžit nezačal.
"Spolupracujeme s právníky a také ekonomy, protože chceme dokázat, že by to bylo nejen neekologické, ale především neekonomické," vysvětlil. Těžba totiž podle něho přinese miliardové zisky úzké skupině lidí, stát ale zaplatí miliardy, aby pak škody napravil.
O uran z Podještědí má zájem více firem
Chráněné ložiskové území Osečná - Kotel vyhlásilo ministerstvo životního prostředí na žádost státního podniku Diamo na konci dubna. Rozhodnutí ministerstva obce i ekology rozhořčila, podle horního zákona totiž neměli možnost se řízení zúčastnit.
Pro obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl to navíc prakticky znamená stavební uzávěru. Obce se proto od začátku proti záměru bránily, obávají se, že to zastaví rozvoj regionu, který je oblíbeným cílem turistů.
O uran v Podještědí přitom nemá zájem jen Diamo, v lednu požádala o povolení průzkumné těžby v ložiscích Osečná - Kotel a také v nedaleké Ploužnici společnost Urania Mining spojená s autralskou firmou Uran Limited, která usiluje o průzkum čtyř ložisek uranu na Vysočině.
Ministerstvo to sice zamítlo, odpůrce to ale přesvědčilo, že jejich obavy jsou oprávněné a že se tlak na zahájení těžby uranu bude stupňovat.
V Česku bylo od roku 1945 zjištěno 164 ložisek a dalších výskytů uranu, těžilo se v 66 ložiscích. Poslední uranový důl funguje v Rožné na Žďársku.
V Libereckém kraji se od konce 60. let dobýval uran nedaleko Osečné v Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem. Ve Stráži používalo Diamo k těžbě kyselinu sírovou, jež katastrofálně poničila přírodu. V podzemí jsou tam na čtyři miliony tun kyseliny sírové a dalších chemikálií.
Toto podzemní jezero kyseliny se velikostí rovná Slapské přehradě. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou.
V obou lokalitách v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu zastavilo. Nyní se ale začíná mluvit o její obnově. Podle Římana to už nikdy nebude chemickou cestou, lidé v Podještědí tomu ale příliš nevěří. "Nikdo o tom s námi nechce mluvit," dodal Bobek.
