Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proti proudu Vltavy do Troji

  13:49aktualizováno  13:49
Praha - Ačkoliv se tentokrát budeme toulat od Vltavy nalevo, ve skutečnosti půjde o pravý břeh, protože půjdeme proti proudu. Mezi turistické pověry patří tvrzení, že na sever od Prahy není vlastně kam jít, krajina že je nudná a nestojí za ušlé kilometry. Ve skutečnosti lze i do těchto míst podniknout řadu pozoruhodných vycházek, při nichž o nudě nemůže být ani řeč. Opět si vezmeme na pomoc mapu, nezbytné občerstvení, výstroj a obutí. Je také možné vyrazit na kole, protože míst, kde se musí vést, je na této trase minimum.

SPOJENÍ: Tam - vlakem, odjezd z Masarykova nádraží v 8.48, příjezd do Libčic v 9.21 hodin. Zpět - od zoo v Troji busem 112 k metru C Nádraží Holešovice.
KILOMETRY: Libčice 0, přívoz 1, Větrušice 2,5, Husinec 2,5, Klecánky 3, rozcestí u Drahanské rokle 3, zoologická zahrada 5, celkem 17 km. Kratší varianta s cílem v Řeži 9 km.
Mapy: Podřipsko a Okolí Prahy-východ (edice KČT číslo 9 a 37, měřítko 1:50 000)
OBČERSTVENÍ: Hostinec v Libčicích a Větrušicích, bufet u zoologické zahrady.

Z Masarykova nádraží jezdí osobní vlak ve směru do Kralup nad Vltavou skoro každou hodinu. Zhruba za třicet minut vystoupíme na nádraží v Libčicích. Je to neobyčejně zajímavá a prastará obec - kníže Břetislav ji už roku 993 daroval břevnovskému klášteru. Železniční trať tudy vedla od roku 1850, trať z Prahy do Podmokel, nynějšího Děčína, stavěli italští barabové, kteří prosluli mimo jiné budováním železničních tunelů.

V roce 1870 vznikly v Libčicích železárny, o dalších dvacet let později cihelny. Při těžbě hlíny bylo nalezeno mnoho archeologických pozůstatků z doby před dvěma tisíci lety. Středověký kamenný hrad Liběhrad stával poblíž dnešního evangelického kostela, vedle něhož je hřbitov s cennými náhrobky. Z hradu bohužel zbyly už jen nepatrné zbytky. Naopak za pozornost stojí kostel svatého Bartoloměje z roku 1769, postavený na místě někdejší gotické svatyně. A ještě něco - Libčice jsou údajně místem s nejvyšší teplotou v republice.

Od nádraží nás doprovodí krátká, žlutě značená cesta k přívozu, jehož lodní řád navazuje na příjezdy a odjezdy vlaků. V našem případě bychom měli stihnout loď v 9.35, pak vyplouvá až zase za hodinu. Plavba jedním z posledních vltavských přívozů v okolí Prahy potěší při rodinném výletu především děti. Přívoz Máslovice - Dol, který provozuje Výzkumný ústav včelařský, je od nádraží kousek po proudu řeky a za plavbu zaplatí podle lodního řádu dospělý pět korun, dítě a kolo stojí shodně tři koruny. Pozor - v Libčicích je ještě jeden přívoz, a to kus proti proudu řeky pod fotbalovým hřištěm, ten už však v provozu není. Dodnes je však u něj restaurace nazvaná U přívozu.

Na druhém břehu si nejprve prohlédneme mapu a rozhodneme se pro další směr výšlapu. Nenápadnou stezkou se můžeme vydat proti proudu řeky a za několik minut dojít k zajímavé lokalitě - rokli Na dole. Pak se vrátíme k přívozu a svěříme se červeně značené cestě - vede z Prahy až na Říp. Nejprve poněkud náročně, strmě vzhůru lesem, pak polní cestou dorazíme do Větrušic.

Po pravé straně se směrem k Vltavě svažuje Větrušická rokle - významná čtyřiadvacetihektarová přírodní rezervace s mohutnými, příkrými spilitovými skalami a zachovalou teplomilnou skalní vegetací. Spilit je v podstatě čedič - vyvřelá hornina vzniklá při erupcích v mladších starohorách. Mívá charakteristickou mandlovcovitou strukturu.

Z větrušické náhorní planiny pak mezi chatami a sady sestoupíme po zmíněné značce dolů k řece do Husince, kde si můžeme na chvilku odpočinout. Pohled na plynoucí řeku a lodě je uklidňující, záleží však na tom, zda nám bude přát počasí. Kdyby se příliš zhoršilo, můžeme z Husince po modré značce jít do Řeže, přejít po lávce přes řeku a zamířit k železniční zastávce.

Daleko zajímavější ovšem bude pokračovat v cestě podél Vltavy, a to oblastí přírodního parku Dolní Povltaví. Drtírnu štěrku a zejména rozsáhlý lom, podle jehož okraje vede cesta, rozhodně nelze přehlédnout. Leckoho asi napadne myšlenka, že by se tu dal natáčet velkolepý dobrodružný film. Odtud zamíříme do Klecánek k mohutnému zdymadlu.

Odoláme pokušení vydat se dalším přívozem přes cestu a zakotvit v některé z rostockých restaurací, neboť k cíli cesty chybí už několik posledních kilometrů. Skalní pochodníci si navíc mohou dopřát lahůdku - odbočit po žluté značce do bizarní Drahanské rokle, projít ji a zamířit k městskému autobusu do Čimic. Většina však asi dá přednost poklidné červené značce vedoucí k trojské zoologické zahradě. Autobus číslo 112 nás odtud za několik minut dopraví ke konečné stanici metra C na nádraží Holešovice.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Rájem trampů podél Kačáku

Přívozem v Klecánkách se lze dostat na druhý břeh do Roztok. (20. 4. 2001)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ke zdravotním údajům Čechů se dostane kdokoliv ze zahraničí, varují Piráti

Legislativním procesem v tichosti prošla novela zákona, která zpřístupní zdravotní dokumentaci všech pacientů v České republice ze zahraničí. Upozornil na to...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.