Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepřátelé amerických stíhačů. Ruské migy, suchoje a snad i české L-159

  15:04aktualizováno  15:04
Prodej tří podzvukových letounu L-159 soukromé americké společnosti vyvolává řadu otázek. Především komu a k čemu původně bitevní stroje české výroby budou za oceánem sloužit. Nabízí se možnost, že by mohly hrát roli "nepřátelských" strojů při výcviku amerických stíhačů. Pro takové účely USA už sesbíraly celkem pestrou flotilu letounů včetně ruských migů a suchojů.

Letoun T-38 Talon amerických vzdušných sil | foto: USAF

Tři kusy zakonzervovaných bitevníků, které byly součástí výměnného obchodu za jeden transportní letoun CASA pro české letectvo a vlastnil je doposud evropský letecký výrobce EADS, získala před časem zbrojní firma Hexadyne z Kalifornie.

Ta už je přeprodala dalšímu koncovému zákazníkovi a spekuluje se o tom, že by mohly sloužit v roli "nepřátelských letounů" pro výcvik amerických pilotů.

V USA je model, kdy soukromé společnosti pomáhají ozbrojeným silám včetně letectva s výcvikem běžný. Pro americké vzdušné síly, námořnictvo i námořní pěchotu takto pracují desítky firem. Mají vlastní proudové letouny a při výcviku s nimi jejich piloti, většinou bývalí elitní armádní letci, simulují ve vzduchu nepřátele.

Pro roli takzvaných "oppforce" (opposition force - nepřátel) při výcviku využívají americké ozbrojené síly už dlouhé roky hlavně vlastní nadzvukové cvičné a nebo z operačního nasazení dávno vyřazené stroje T-38 Talon, F/A-18 Hornet a F-5 Tiger II. Jen pro zajímavost, právě ty se objevují v legendárním filmu Top Gun o prestižní výcvikové škole s Tomem Cruisem v hlavní roli, kde je filmaři vydávali za ve skutečnosti neexistující sovětské letouny MiG-28.

Letoun T-38 Talon amerických vzdušných sil
F-5 Tiger II - jednomístný nadzvukový stíhací letoun vytvořený americkou firmou
Americký letoun F/A-18 Hornet
  • T-38 Talon - prvním americký nadzvukový cvičný letoun vůbec. Ve službě od roku 1961. Pro své vysoké výkony byl letoun přezdíván "bílá raketa" a v roce 1962 vytvořil několik rekordů ve stoupavosti.
    Max. rychlost: 1 306 km/h, dostup: 15 240 m, stoupavost: 170,7 m/s, dolet: 1 835 km
  • F-5 Tiger II - jednomístný nadzvukový stíhací letoun vytvořený americkou firmou Northrop. Zaveden do výzbroje USA v roce 1972. Má omezené bojové schopnosti, ale vyniká jednoduchostí, nízkou cenou a provozními náklady, snadnou ovladatelností a mimořádnou obratností.
    Max. rychlost: 1 734 km/h, dostup: 15 800 m, stoupavost: 175 m/s, akční rádius: 1 400 km

  • F/A-18 Hornet -  víceúčelový stíhací letoun schopný provozu z letadlové lodí a za každého počasí. Určen pro vzdušné souboje i pozemní útoky. Navržen byl v průběhu 70. let 20. století pro potřeby amerického námořnictva a námořní pěchoty, ale do služby se dostal i v mnoha dalších zemích.
    Max. rychlost: 1 915 km/h, dostup: 15 000 m, stoupavost: 254 m/s, dolet: 3330 km, bojový dolet: 537 km

Možnost, že by se české letouny L-159 mohly do takové role cvičných nepřátel dostat také, může být hlavně šancí na jejich komerční úspěch. České letectvo je totiž stále jediné, kdo jinak špičkový stroj využívá. České ministerstvo obrany v roce 1997 objednalo 72 podzvukových strojů L-159. Obchod tehdy stál 52 miliard korun.

Prodej L-159 do Iráku uvázl na mrtvém bodě

Později se zjistilo, že letectvo využije jen část strojů. Zbytek je zakonzervován ve skladech. Zatím všechny pokusy o jejich prodej byly marné. Loni si sice objednal 28 strojů Irák, obchod za miliardu dolarů se však zatím neuskutečnil.

Někteří letečtí experti jsou k plánům na využití českých bitevníků skeptičtí. "Není to letoun na manévrový vzdušný boj, nejde o nadzvukový stroj. Na druhou stranu, jiná věc je silueta L-159, která připomíná stroj L-39 Albatros československé výroby a ten například režim v Sýrii používá k útokům na opoziční povstalce," konstatoval letecký odborník a publicista Jiří Ondrášek.

Letouny by tak čistě teoreticky mohly sloužit pro přípravu amerických letců před nějakou intervencí v Sýrii, třeba pro nácviky při vynucování dodržování bezletové zóny.

Ani to však podle Ondráška není příliš pravděpodobné. "V USA létá mnoho L-39 a byla by škoda používat technicky vyspělejší a poměrně sofistikovaný letoun L-159 k takovým účelům," dodal Ondrášek.

Souboje s československými stroji

Letouny české respektive československé výroby už Američané pro výcvik svých pilotů využívají roky. Jsou to právě velmi úspěšné stroje L-39 Albatros, kterých bylo vyrobeno na 2 800 kusů a celosvětově platí za jeden z nejpoužívanějších proudových výcvikových strojů.

Letouny L-39 Albatros ve službách americké společnosti Air USA
Lehké bitevníky L-159 českého letectva
  • L-39 Albatros - podzvukový cvičný letoun vyvinutý v šedesátých letech 20. století v československém Aeru Vodochody. Sloužil jako jednotný výcvikový stroj armád Varšavské smlouvy, kromě Polska. Je to všestranný letoun určený pro základní, pokračovací i bojový letecký výcvik. Může být nasazen i jako lehký bitevní letoun. Díky skvělým letovým vlastnostem a snadné ovladatelnosti je oblíbený i u akrobatických skupin.
    Max. rychlost: 750 km/h, dostup: 11 500 m, počáteční stoupavost: 22 m/s, dolet: 1 100 km
  • L-159 Alca - jednomístný jednomotorový lehký víceúčelový taktický bojový podzvukový letoun. Hlavním určením letounu je přímá letecká podpora. Ve výzbroji pouze českých vzdušných sil - 24 letounů. Pro zbylé ze 72 objednaných a dodaných kusů se hledá kupec. Řada důležitých komponentů pochází z USA, které nechtějí z politických důvodů povolit stroje do mnoha zemí dodávat.
    Max. rychlost: 935 km/h, dostup: 13 200 m, stoupavost: 62 m/s, dolet: 1 570 km

Jen v USA je registrováno přes 230 těchto strojů v soukromých rukou a řada specializovaných firem s nimi pro americké ozbrojené síly "plní nebe" při cvičných misích jako nepřátelé.

Například společnost Atac USA nebo Air USA, která využívá modernizované letouny L-59 Super Albatros. Podobně zajišťuje výcvik například pro kanadské vzdušné síly společnost TADS a v hangárech opět nechybí československé albatrosy.

Pro navození reálnosti cvičných soubojů a misí však mají soukromníci i samotné letectvo jiná esa daleko těžšího kalibru. Třeba zmiňovaná Air USA se může stejně jako několik dalších firem pochlubit i sovětskými letouny MiG-29 (Fulcrum v kódování NATO) nebo Suchoj Su-27 (Flanker). Tedy stroje zatím předposlední čtvrté generace stíhačů. A to je jiná liga.

Kromě soukromníků také Spojené státy samy v rámci takzvaného Nunn-Lugarova programu odkoupily 21 letounů MiG-29 z Moldávie, aby nepadly do rukou některým "darebáckým státům". Zda je však letectvo provozuje, doposud nikdy Pentagon oficiálně nepotvrdil.

Dva letouny Su-27 zase Washington vykoupil od soukromé ukrajinské společnosti, aby na nich američtí letci mohli testovat nové radary a systémy elektronického boje vlastních strojů.

Ruské stíhačky v amerických službách

Letoun MiG-29 ve službách americké výcvikové společnosti Air USA
Su-27
  • MiG-29 "Fulcrum" - nadzvukový dvoumotorový stíhací letoun pro získání a udržení vzdušné nadvlády. Ve výzbroji sovětského letectva od roku 1983. Měl být potenciálním přímým soupeřem pro americké stroje F-16. Letoun byl díky konstrukci předurčen pro manévrové vzdušné souboje.
    Max. rychlost: 2 445 km/h, dostup: 17 000 m, stoupavost: 330 m/s, dolet: 2 100 km
  • Su-27 "Flanker" - dvoumotorový přepadový stíhací letoun 4. generace určený k boji proti vzdušným cílům ve velkých, středních, malých i přízemních výškách a to ve dne i v noci za každého počasí. Vznikal jako reakce na nový americký stíhací letoun F-15 Eagle. Vyznačuje se výbornými manévrovými schopnostmi a obratností.
    Max. rychlost: 2 500 km/h, dostup: 18 500 metrů, stoupavost: 300 m/s, dolet: 3 530 km
Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.